2.Chrám matky Boží v Paříži

2) CHRÁM MATKY BOŽÍ V PAŘÍŽI – Viktor Hugo

Viktor Hugo (1802-1885) – básník, prozaik, dramatik a esejista. Byl synem napoleonského generála, matka jej vychovala k nenávisti k revoluci i k Napoleonovi. On se ale postupně osvobozoval od vlivů rodinného prostředí a stával se stoupencem svobodomyslných liberálních názorů. Po studiu na vojenské škole se věnoval jen literatuře a publicistice. Ve 40. letech se aktivně zapojil do politického života, ale byl zklamán politikou Ludvíka Bonaparta, odešel do vyhnanství do Belgie a na anglické ostrovy blízko normandského pobřeží, kde žil takřka 20 let. Zde vzniká jeho vrcholná básnická díla.

Druh, žánr

Druh – epika – založena na dějovosti, vyprávění příběhu.

Žánr – historický román (příběh osudového vztahu)

Téma

Motiv nenaplněné lásky, popis pařížské společnosti, spodních vrstev (cikáni, loupežníci)

Prostředí, doba

Prostředí – Paříž

Doba – roku 1482 za vlády Ludvíka XI. (15. století) – ve středověku

Stručný děj

Quasimodo byl hned po narození donesen do chrámu Matky boží jako odložené dítě, kde se ho ujal tehdy mladý a podivínský kněz Claude Frollo. Quasimodo byl neuvěřitelně škaredý. Jednu nohu měl kratší než druhou, a proto kulhal. Nebyl moc vysoký a ještě měl na zádech obrovský hrb. Jeho obličej byl velmi nepravidelný a ohyzdný. Viděl pouze na levé oko. Jeden zub přečníval všechny ostatní. Představte si největší nestvůru, jaká vůbec může existovat. Claude Frollo mu zajistil místo zvoníka a při výkonu tohoto povolání přišel navíc i o sluch. I přes všechny tyto handicapy byl Quasimodo čestný a upřímný člověk. Vynikal také neobyčejnou silou.

Esmeralda se živila vystupováním se svou kozou po pařížských náměstích. Lidé si ji oblíbili jednak pro její krásu, ale také protože pěkně tančila a zpívala. Esmeralda neznala své rodiče, žila na dvoře zázraků, což bylo pařížské podsvětí, kam nesahala ani moc krále. Mezi obyvatele dvora zázraků patřila nejchudší vrstva obyvatel, kteří přes den kradli, žebrali, loupili a jinými způsoby vydělávali peníze. Přes noc si potom užívali peněz, které "vydělali". A v tomto prostředí vyrůstala Esmeralda. Celý život se snažila najít svou matku.

Krásná tulačka Esmeralda tancovala se svojí kozičkou Džali před chrámem Notre-Dame a její půvab vzbudil vášně u kněze Frolla. Chce ji získat, a proto požádá svého zvoníka Quasimoda (nevzhledného, hrbatého ubožáka, kterého se ujal, ještě když byl malý), aby ji unesl. Esmeraldu zachrání kapitán lučištníků Phoebus, do kterého se zamiluje. Quasimodo je uvězněn a poté vystaven posměchu lidí na pranýři. Paradoxně jediný člověk, který se nad ním slituje a podá mu na pranýři vodu, je Esmeralda. Přestože je Frollo knězem a měl by dodržovat celibát, snaží se získat Esmeraldu za každou cenu i přes první neúspěch. Při jedné schůzce Esmeraldy s Phoebem je překvapí Frollo a probodne Phoeba dýkou. Z vraždy je obviněna Esmeralda. Po krátkém mučení se Esmeralda přiznává k tomu, co nespáchala a je odsouzena k trestu smrti. Před popravou ji přijde vyzpovídat kněz - Frollo. Nabízí jí záchranu, pokud si ho vezme. Esmeralda odmítá. Když je Phoebus mrtvý, ztrácí smysl života. Phoebus však nebyl mrtvý, přestože jeho zranění vypadalo vážně, lékaři jej uzdravili a mohl se vrátit ke své snoubence. Na Esmeraldu však chtěl zapomenout. Z oprátky ji zachrání Quasimodo, který ji také miluje, a ukryje ji v chrámu Matky Boží, kde je jejich útočiště. Quasimodo Esmeraldu zásoboval jídlem a vším, co potřebovala. Tuláci, s nimiž se Esmeralda potloukala po světě, se ji rozhodnou osvobodit.