hrabe-blues_pro_blaznivou_holku

Václav Hrabě – Blues pro bláznivou holku

Není jasné, zda Václav Hrabě chtěl knihu sám vydat, ale s přihlédnutím na malý rozsah sbírky se zdá pravděpodobnější, že ji chtěl jen rukodělně rozmnožit pro své přátele. Sbírka byla připravena a uspořádána z autorovy pozůstalosti a dalších pramenů. Vznikl soubor 12 básní:

1. Prolog

- autor uvádí své dílo, jde o jakési věnování lidem (toto jsou verše pro...), které vypravěč (=autor) osobně zná, kteří pro něj byli v nějakém smyslu inspirací, ale také všem, kteří svět posouvají vpřed

- silná kritika války (sedm let čekala, války už nemusejí být, jeho ruku hnijící někde u Madridu), zbytečné umírání ve válce

- vyjadřuje lásku a obdiv k džezu, umělcům, lidem (kteří prošli hruzami války)

2. Podzim

- báseň o příchodu podzimu

- nezvyklé slovní spojení (tuberkulózní slunce)

3. Variace na renesanční téma

- o lásce – krása, strach, bolest, nejistota, lásku připodobňuje hvězdě Večernici, krásné lodi bez kapitána, nikdo neví, co bude dál

- zhudebnil Vladimír Mišík

4. Ospalé něžnosti

- vyjadřuje lásku, touhu po spánku, bezpečí

- mluví ke své milé - „ty“ (tvých vlasech, které ti po těle)

5. Krátká báseň o Praze

- vzpomínka na časy, věci, zážitky minulé v kontrastu s vědomím neustálého opakování se jiných (léto, zima, smutek x noční sen, specifické zážizky – pohřeb), jistá lítost nad ztracenými zážitky, časy...

6. Romance

- báseň vypráví o noci, noční obloze – alegorie na městský noční život (fešák Měsíc zvrací)

- téma žonglování – snaha napodobit ohňostroj, lidi, ptáky, ale třesou se mu ruce – vyjadřuje snadnost lidké omylnosti, snadnost pochybení, jehož následkem je něco ztraceno (láhve se rozbijí) – téma křehkosti lásky (?)

- kontrast lidského chování a způsobu života v noci a ve dne (ve dne má měsíc kocovinu)

- téma přátelství (dotáhnu ho do postele; je potřeba aby to někdo udělal)

7. Infekce

- popisuje jak se bláznivě zamiloval (fall in love – spadl jsem ze skály), zamilovanost vyjadřuje jako nejhorší případ tetanu, je to zbytečné léčit, jediná možnost je udělat radikální řez = operace (máte příliš velké srdce na to abyste s ním mohl žít), ale stejně to není východisko, protože básník vykrvácí (umřu pod nožem, protože jen ty máš krev stejné skupiny jako já)

- beznadějnost lásky (vím že mě nemáš ráda ale já tě mám v krvi rozpuštěnou)

- mluví ke své milé - „ty“ (rozedřenou kůži mám plnou tebe, já tě mám v krvi, jenom ty, ...)

8. Bluse na památku Vladimíra Majakovského

- nejdelší báseň ve sbírce