Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




diderot-jeptiska

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (43 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Jeptiška Denis Diderot Psychologický román. Psán formou dopisu, kdy nešťastná mladá jeptiška popisuje svůj život, svěřuje se s útrapami které prožívá a žádá o pomoc Markýze de Croismare. Charakteristika postav: Zuzana Simoninová – mladá, krásná, citlivá, nevinná jeptiška s okouzlujícím hlasem a zpěvem, hudebně nadaná - hraje na clavicembalo sestra Uršula – jediná přítelkyně sestry Zuzany, milá, soucitná, obětavá Markýze de Croismare – má laskavé srdce a soucítí s jeptiškou, bystrý, chytrý, vlivný mladý muž s živou a veselou fantazií matka představená de Moni- moudrá, laskavá, shovívavá, měla sestru Zuzanu velmi ráda advokát Manouri – snaží se využít svůj vliv a dostat jeptišku z krutého kláštera do jiného sestra Tereza –žárlila na sestru Zuzanu, chtěla se vetřít do přízně matky představené, nepokojná, vyděšená, neopatrná matka představená Kristýna- nastoupila po matce de Moni, pověrčivá, neměla sestru Zuzanu ráda, týrala ji zavírala do kobky, bičivala, nechala o hladu a žízni otec Lamonie – vysoký, urostlý, veselý, příjemný, skvělý řečník, který viděl co se v klášteře děje a varoval Zuzanu před matkou představenou v klášteře Arpajon Obsah: Zuzana Simoninová byla nevlastní dcerou svého otce, matčiným uklouznutím z mládí. I když se všichni chovali tak, jako by o tom nevěděli, opak byl pravdou. Ona sama se to dozvěděla, až když vstupovala do kláštera. Neměla pěkné dětství. I když své dvě sestry převyšovala inteligencí, krásou a přirozeným talentem, neměli ji rodiče rádi a dávali jí to jasně najevo. V šestnácti letech ji rodiče poslali do kláštera Pany Marie. Zařadila se mezi novicky. Život v kláštere se jí vůbec nelíbil a neměla v plánu složit slib. Po dvouleté lhůtě, kdy působila jako novicka, ji rodiče přinutili ke slibu. Zoufalá Zuzana byla bezmocná. Při skládání slibu se však vzepřela a zajistila tak rodině nehoráznou ostudu. Po tomto incidentu ji nebyl ochoten přijmout žádný jiný klášter. Rodiče ji proto uvěznili doma v malé komůrce, kde byla ochotna strávit zbytek života. Právě v té době jí ale matka tajně prozradila tajemství o jejím otci. Zuzana tedy začala chápat postoj rodičů vůči její osobě, chápala je a odpustila jim. Podvolila se osudu, složila slib a odjela do kláštera v Longchampu. Ačkoli klášterní řád nenáviděla, velice si rozuměla s místní představenou de Moni, která s ní soucítila a snažila se jí oživit život. Tato milá představená však záhy zemřela a s příchodem její nástupkyně představené Kristýny nastaly Zuzaně kruté časy. Tato nová představená ji naopak z duše nenáviděla a postupně proti ní poštvala ostatní jeptišky, které ji krutě mučily a týraly. Zuzana několikrát pomýšlela na sebevraždu, ale bylo jí jasné, že by tak jeptiškám jen udělala radost. Rozhodla se tajně požádat o soudní zrušení svého slibu. Její žádost byla schválena a Zuzana si najala právníka Manouriho, který jí byl velmi nakloněn a hodlal plnit její zájmy. Když se jeptišky o celé kauze dozveděly, začaly Zuzanou ješte více pohrdat a představená ji dokonce prohlásila za lhářku a pohanku, i když sama dobře věděla, že v celém klášteře nikdo nemiluje Boha tak, jako právě Zuzana. Její slib zrušen nebyl. K tomuto rozhodnutí soudu přispěly hlavně Zuzaniny sestry, které se bály o svůj zděděný majetek po rodičích, přestože je Zuzana několikrát písemně ujistila, že na zmíněné dědictví nebude uplatňovat žádné nároky. Zamítnutím zrušení slibu skončila pro Zuzanu veškerá naděje a byla připravena v klášteře zemřít, což se díky nelidskému chování ostatních jeptišek nezdálo být nijak nereálné. Zuzanin právník věděl vše o Zuzanině utrpení a snažil se jí pomoci. Od svých přátel vybral peníze, které pak věnoval Zuzaně, a ta je mohla použít jako věno při přestupu do jiného kláštera, což okamžitě udělala. Byla to pro ni jen změna vězení, ale byla za ni nesmírně vděčná. V novém klášteře Arpajon opět nastal zlom. Místní představená, která se Zuzaně zdála víc než divná si ji okamžite zamilovala, a protože představené podlézaly všechny ostatní sestry, oblíbily si ji i ony. Nadměrná přízeň představené, která se od ní takřka nehla na krok, začala být Zuzaně postupem času až nepříjemná a trapná. Představená ji neustále líbala a hladila a zahrnovala ji všemožnými lichotkami. Zpovědní Lamonie Zuzaně poradil, aby se představené raději vyhýbala. Nic netušící nevinná Zuzana se se zpovědníkovou radou okamžitě svěřila představené, která v zápětí nechala vyměnit zpovědníka. Její zbožňování ale přerostlo únosnou míru a Zuzana se začala představené vyhýbat z vlastní vůle. Ta z jejího chování byla velmi nešťastná a svou zlobu si vylévala na ostatních jeptiškách. Zakrátko onemocněla a začala blouznit, načež zemřela. Přišla nová představená. Všechny jeptišky kladly smrt té minulé za vinu Zuzaně, a proto jí opět opovrhoval celý klášter a Zuzana nacházela útěchu v modlitbách. Nový zpovědník s ní cítil, protože ho potkal téměř stejný osud a pomohl tedy zorganizovat její útěk. Při útěku si Zuzana ošklivě poranila nohy. Po útěku zjistila, že svoboda není vůbec taková, jakou si ji představovala. Zaměstnala se jako pomocnice v prádelně, kde žehlila prádlo. Neustále se bála, že ji odhalí a pošlou zpět do kláštera. Choroba jejích nohou se stále zhoršovala, až jí Zuzana podlehla. Hlavní myšlenka: Autor napsal tuto dílo jako dopisy pro Markýze de Croismare. Vzpomněl si, že se velmi mluvilo o mladé jeptišce z Longchamp, která soudně vymáhala zrušení řeholního slibu, k němuž ji donutili její rodiče. Náš markýz se s účastí staral o tu dívku zavřenou v klášteře, a třebaže ji nikdy neviděl a neznal její jméno ani se nepřesvědčil, co je na tom vše pravdy, přimlouval se za ni u všech členů pařížského soudního dvora. Diderota napadlo, že by mohl vzkřísit tuto příhodu v náš prospěch. Dělal, jakoby se oné jeptišce podařilo uprchnout z kláštera a jejím jménem napsat panu de Croismare, že ho žádá o přispění a ochranu. Jeho šibalství se vyvinulo docela jinak. Po večeři se obvykle bavil sestavováním dopisů a válel se smíchy nad slovy, která měla dojmout našeho milého

Témata, do kterých materiál patří