04_prosinec

I) Bibliografické údaje

Název: Bylo nás pět

Autor: Karel Poláček

Vydavatel: nakladatelství Omega

Verze: knižní verze

II) Základní informace o autorovi

Karel Poláček se narodil 22. března roku 1892 v Rychnově nad Kněžnou do česko-židovské rodiny. Studium gymnázia započaté v Rychnově (vyhozen z důvodu „vzdorovitého chování“ a špatného prospěchu) zakončil maturitní zkouškou v Praze. Poté začal studovat na právnické fakultě Univerzity Karlovy a během této doby organizoval v Rychnově studentské loutkové divadlo. Za první světové války působil jako voják (ruská a italská fronta, koncem války utekl do srbského zajetí). Svoji literární kariéru započal povídkou „Kolotoč“, kde zužitkoval své zkušenosti z práce ve vývozní a dovozní komisi. Roku 1920 začal psát do satirických časopisů, kde se seznámil s bratry Čapkovými a stal se jedním z pátečníků. Ve stejném roce se také oženil s Adélou Herrmannovou, ale jejich manželství nebylo šťastné. O dva roky později se stal redaktorem Lidových novin (sloupky, fejetony a soudničky), dále pracoval pro časopisy Tvorba a Dobrý den či nakladatelství Melantrich. V roce 1939 mu z příčin tehdejší rasové diskriminace a německé okupace bylo znemožněno pracovat v Lidových novinách. Roku 1944 byl deportován do koncentračního tábora Osvětim, později do tábora Hindenburg (zde sepsal krátkou divadelní hru), poté se účastnil pochodu do tábora Gleiwitz, kde v polovině ledna 1945 zemřel. Roku 1995 byl Poláčkovi in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.

Dílo: Poláčkova próza zobrazuje především směšnost a malost českého člověka. Veškeré účinkující postavy jsou zidealizovány a zvýrazněny jejich vlastnostmi, zálibami a povoláním. V díle používal spisovnou i hovorovou mluvu, dodávající lidskost a komičnost. Poláček napsal několik povídek a fejetonů např. Mariáš a jiné živnosti (1924), Povídky pana Kočkodana (1922), dále humoristické a satiristické knihy např. Lehká dívka a reportér (1926), Hedvika a Ludvík (1931) nebo Muži v offsidu (1931), společenské romány např. Hlavní přelíčení (1932), Podzemní město (1937), Vyprodáno (1939). Pro děti napsal pohádky Edudant a Francimor (1933). Mezi jeho poslední dílo patří kniha Bylo nás pět (napsal ji před odchodem do koncentračního tábora).

III) Děj

Kniha je složena z různých příhod Petra Bajzy, chlapce z malého městečka, a jeho klučičí party. Celý příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století, pravděpodobně v Rychnově nad Kněžnou, kde autor dospíval.

Mezi příhody patří například války s jinými skupinami kluků (Ješiňáky, Habrováky a Dražáky), snaha o ochočení vos, návštěvy biografu bez zaplacení a další.

Největší část vyprávění je věnována příjezdu cirkusu do města a následné Petrově nemoci. Okolo příjezdu cirkusu bylo v městečku velké pozdvižení. Chlapci o návštěvě cirkusu snili a snažili se ze všech sil získat vstupenky. Péťa se za tímto účelem choval vzorně, hlídal mladší sestřičku Mančinku a nedělal s kluky lumpárny. Přesvědčit tatínka se mu nakonec podařilo, a tak se do cirkusu vydali i s maminkou. Představení bylo opravdu úchvatné a chlapci na něj ještě dlouho vzpomínali. Později Péťa onemocní spálou a blouzní. Plete se mu realita se sny, ve kterých se s partou kamarádů a jeho novým slonem Jumbem vydali do Indie za ševcem. Pepek Zilvar se seznámí s královskou princeznou a má se ženit, ovšem zapomíná na své dlouholeté kamarády, kterým se jeho chování nelíbí. Z tohoto důvodu mu při svatebním obřadu jeden z hochů hodí na hlavu pštrosí vejce a semele se bitka. Nakonec ze sňatku sejde a Zilvar je zatčen. Po zodpovězení tří hádanek je propuštěn a vrací se zpět ke kamarádům.