Karel Hynek Mácha - Máj

Karel Hynek Mácha- Máj

1. část

• zasazení výňatku

• téma a motiv

- tématem je vina a smrt, láska. Nešťastný osud Viléma a Jarmily, zobrazení májové přírody

- motiv- tragicky nenaplněná láska, jarní příroda, smrt, sebelítost

• časoprostor

- česká krajina v máji, okolí Bezdězu u města Doks, u jezera (nyní Máchova), začátek 19. století

• Kompoziční výstavba

- 4 zpěvy a 2 intermezza, dedikace (věnování)

- chronologicky, retrospektivně (ve zpěvech)

- vzestup, vrchol, sestup. paralely, kontrasty

• 1. zpěv- Jarmila čeká na Viléma u jezera. Posel jí ale sděluje, že je Vilém ve vězení za vraždu svého otce. Nešťastná Jarmila spáchá sebevraždu- utopí se.

• 2. zpěv- zaznamenává Vilémův pobyt ve vězení, jeho vzpomínky na mládí a úvahy o blížící se smrti. Cítí se nespravedlivě odsouzen a propadá beznaději.

• 1. Intermezzo- sbor duchů se chystá na smrt Viléma a jeho pohřeb

• 3. zpěv- popisuje popravu Viléma, autor líčí kontrast mezi krásnou májovou přírodou a tragickou smrtí mladého muže. V závěru je Vilém popraven katem.

• 2. Intermezzo- ostatní loupežníci oplakávají svého vůdce

• 4. zpěv- do děje vstupuje sám básník, který se po sedmi letech dozvídá o tragické smrti milenců. Navštíví popraviště, kde najde lebku Viléma. Autor se ztotožňuje s osudem Viléma a Jarmily, což poznáme na posledním zvolání.

• literární druh a žánr

- druh- lyricko-epická skladba

- žánr- poema

2. část

• lyrický subjekt

- vypravěčem je sám autor, v posledním zpěvu přechází z er-formy do ich-formy

• postavy

- Vilém- ( strážce lesu pán) žárlivý, pomstychtivý, odsouzeny na smrt – nevěří ve svou vinu, lituje sám sebe a má strach z posmrtného života, svůj osud dává za vinu svému otci ( vyhodil ho z dom)

- Jarmila - Krásná, zamilovaná, oddaně čeká na Viléma, když dostala zprávu od plavce, neunesla to, a skočila ze skály a utopila se.

- Hynek- sám autor, zamyšlený, otřesen Vilémovým osudem, ztotožňuje se s Vilémem

• vyprávěcí způsoby

- spisovná čeština, subjektivizace (vztah básníka a lyrického hrdiny), jednoduché věty, důraz na zvukovou stránku verše (lhal lásky žal)

• Veršová výstavba

- jambický verš; sdružený, střídavý, obkročný

3. část

• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

- postavy vedou monology, dialogy

- archaismy- Ach - ona, ona! Anjel můj!

- hovorové výrazy- Vstříc mu běží, zaplesá...

- syntaktické prostředky- A větru ranního - co zpěvu - líbé vání

- autor stále používá pomlčky- Zdaleka spěchá lid - vždy větší zástup ten - vždy větší - větší jest - vždy roste tento pluk; nesmírné množství již. - Vždy větší jeho hluk

- řečnické otázky, komunikace se čtenářem- Vidíš-li poutníka, an dlouhou lučinou spěchá ku cíli, než červánky pohynou?; Kdo srdci takému útěchy jaké dá?

- metonymie - hrdliččin zval ku lásce hlas