Karel Hynek Mácha - Máj
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
MÁJ
část
● literární druh
Lyrika
● literární žánr
Lyricko-epická báseň – dílo má děj, a jsou zde líčeny i pocity
● literární forma
Poezie
● posouzení aktuálnosti díla
Děj díla není aktuální, loupežníci již neexistují a svedená dívka se nehodnotí záporně.
Kompozice
4 zpěvy, 2 intermezza, složitá vnitřní struktura, jambický verš
● určení místa a času textu
Děj se odehrává u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci okazují. Pozdní večer, první máj. – čas není specifikovaný, ale lze soudit, že se jedná o básníkovu současnost.
● pravděpodobný adresát
Báseň je především pro zdatnější čtenáře, který se dokáže vcítit do osudů vystupujících postav. Ve své době byla báseň nepochopena, lidé nedokázali obdivovat vraha.
● zařazení knihy do kontextu celého autorova díla
Nejslavnější Máchovo dílo
určení smyslu díla
Autorovi zřejmě šlo o oslavu májové přírodní krásy a jako kontrast využil tragiku lidského osudu
Hlavní téma
Vina a smrt, láska, Země, čas
Část
Vypravěč: Hynek, er-forma, v závěru se mění na ich-formu (autor se ztotožňuje s dějem)
Postavy:
Vilém – žárlivý, pomstychtivý, odsouzený na smrt, nevěří ve svou vinu, litující
Jarmila – krásná, zamilovaná, čeká na Viléma, utopila se
Hynek – sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesený, ztotožněný s Vilémem
● dominantní slohový postup
Vyprávěcí způsob – monology i dialogy
Typy promluv - přímá řeč
Verš – rýmy sdružené, střídavé, obkročené
Část
Jazyk tehdejší doby, obraz přírody, spisovná čeština, jednoduché věty
2. Literárněhistorický kontext
Autor:
Karel Hynek Mácha
● zařazení autora do uměleckého směru
jediný představitel českého romantického básnictví a jeden z největších českých básníků vůbec, zakladatel moderní české poezie
● určení století, v němž autor tvořil
první polovina 19. století
● určení dalších autorů stejného um. směru
Karel Jaromír Erben, Josef Kajetán Tyl, Victor Hugo
● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl
Kat, Cikání, Svatý Ivan
Děj:
Věnování – Máj je dedikován Hynku Kommovi, což byl pražský měšťan a vlastnenec. Rodina Máchových ho chovala v úctě. - následuje vlastenecká báseň oslavující češství I. zpěv: Dívka sedí večer 1. května u jezera a čeká na svého milého. Bojí se, že nepřijde, a pláče. Přijíždí loďka a plavec dívce řekne, že její milý je ve vězení ve věži za to, že zabil svého vlastního otce. Zítra má být lámán v kole. Loďka odplouvá a dívka se vrhá do hlubin jezera. „Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!! II. zpěv: Je noc, vězeň sedí ve věži. Přemýšlí, jestli na něj jeho milá myslí. Usíná a ve snu si promítá svůj život. Otec ho vyhnal do světa, šel k loupežníkům a stal se „strašným lesů pánem“. Zamiloval se a zavraždil svůdce své milé, aniž by v tu chvíli věděl, že je to jeho otec. Nyní řeší, na čí straně je vlastně vina a co bude po smrti. Padající kapky mu odměřují čas. Strážný, který vyslechl vězňovy myšlenky, se již nikdy neusmál. Zvon bije půlnoc. I. intermezzo: půlnoc; sbor duchů se rojí na popravčím pahorku. Připravují se na příchod nového mrtvého, chystají mu dary. Začíná nový den. III. zpěv: Je ráno 2. května, lid spěchá z města k místu popravy. Průvod se strážci a odsouzeným došel ke kapli. Zločinec se naposledy rozhlíží, loučí se se svým rodným krajem. Je sťat katem a jeho tělo bylo vpleteno do kola. Mrtvá hlava se rozhlíží po kraji, nastává večer. „Viléme! Viléme!! Viléme!!!“ II. intermezzo: Vilémova družina loupežníků truchlí po svém vůdci. „Pán náš zhynul! – zhynul!! –zhynul!!!“ IV. zpěv: Po sedmi letech, 31. prosince, přijíždí na koni na pahorek vypravěč příběhu. Na pohorku stále stojí kolo s Vilémovou lebkou. Druhý den, 1. ledna, se ptá hostinského, čí tělo viděl, a hostinský mu vypráví nám již známý Vilémův osud. Poutník poté odchází, ale místo popravy ho vábí zpátky. Vrací se 1. května, usedá na zem a rozjímá o životě.