Křest svatého Vladimíra
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Název knížky: Křest svatého Vladimíra
Žánr: satirická veršovaná skladba
Autor: Karel Havlíček Borovský (viz. Tyrolské elegie)
Místo a doba děje: Rusko, doba vlády cara Vladimíra
Téma: Zesměšnění Boha jako vládce všeho - „Když Bůh umře, uděláme konkurz na nového“, církev řídí panovník, ne Bůh.
Obsah: Hlavní postavou je ruský car Vladimír. Car poslal v den svého svátku pro boha Peruna, aby mu slavnostně zahřměl místo kanonády. Perun se ale rozčílil, carovi vynadal, proto ho car nechal soudit. Vznikly však potíže, protože žádný zákon nepočítá se souzením boha. Nakonec je Perun vojenským soudem odsouzen k utopení. Po jeho smrti přestávají sedláci platit církvi desátky, protože ta už jim nemá čím hrozit a tak žádá cara o nového Boha. Car se rozhodl vyhlásit konkurz na nového boha, který však skončil neúspěšně. Vše končí takzvaným pochodem do Říma, jinak řečeno jezuitským maršem.
Hlavní postavy:
car Vladimír - krutý despota, zpátečnický panovník, sobec, nečestný, hloupý, domýšlivý (vyvyšuje se i nad samotného boha)
bůh Perun - slovanský bůh válek, blesků a hromů (nejsilnější z panteonu), vystupuje v roli poddaného služebníka, jehož jediným úkolem je držet lidi v jistém řádu, aby se nebouřili
Kompozice:
skladba se skládá z deseti zpěvů, jedná se o kompoziční chronologický postup
autor používá pravý verš se sylabotónickým systémem a daktylotrochejským metrem
přerývavý verš, jednoduché veršování (prostá písňová forma), jednoduchý rytmus
rým je na druhém a čtvrtém verši
Jazykové prostředky:
přímá řeč, jazyk spisovný i nespisovný, styl umělecký
historismy (petenti, žandarmové, tambor), archaismy (grobián)
figury, tropy, zvukové prostředky: "Vladimír cár…" – inverze
epizeuxis - "Doma; doma, pane..." , "Pili pivo, pili víno" , "Uteč, uteč, když tě chytnou, nic ti nepomůže..."
hyperbola - "Ráděj pásat husy ve vsi, po bahnech se ploužit..."
řečnická otázka - "Co z toho mám?"
metafora - "…pískl na mě oknem"
apostrofa - "Ó, vy šelmy!"
personifikace - "…tekla krev z obrazů..."
kritika (vlády, církve, policie, nestálosti, špatných lidských vlastností (požitkářství, lakomství), nesmyslnosti)
ironie až sarkasmus, jazyková a situační komika, nadhled, pouze nepřímá charakteristika, do protikladu postavený symbol křesťanství a pohanství, cizí jazyk (němčina, latina), nářečí (lidovost)
Aktuálnost díla: Dílo bylo přijato velice kladně a stalo se inspirací pro mnohé další autory. Havlíček promýšlel vznik už za svého pobytu v Rusku. Podle všeho velká část básně vznikla za jeho věznění na Hradčanech a zbytek dokončil v Brixenu. První úryvky se vydávaly časopisecky, úplné knižní vydání se uskutečnilo až po Havlíčkově smrti.