Kronika tak řečeného Dalimila

Šimon Žáček, 1. B

DOMÁCÍ ÚKOL - Dalimilova kronika

1. Autor ve vší pokoře zdůraznil jeho neúplné zaměření na psaní kroniky a rovněž poukázal na ne úplně nejurozenější původ. Chtěl však tímto dílem ve zlých časech dodat českému národu patřičnou a potřebnou pýchu a hrdost. Ospravedlňuje některá svá literární zaváhání v kronice na konci a to tím, že nikdo z odborníků nechtěl tolik času trávit sepisováním kroniky a že se právě on zhostil tohoto úkolu hnán pýchou na český národ.

2. Autor zřejmě čerpal hlavně z pěti kronik: Boleslavské, Břevnovské, Opatovické, Pražské a Vyšehradské (také trochu i z Moravské a Německé). Stejně jako Kosmas vychází zpočátku ze staročeských pověstí a rovněž používá í úryvky z legend a příběhů o Přemyslovcích.

3. V první ukázce je bijící do očí vlastenectví zavánějící až svým odhodláním nacionalismem vůči Čechům. Ve druhé rovněž jakoby v zákulisí, ale též očividně vyzdvihuje moudrost Oldřicha - přemyslovského knížete a jeho chotě - Boženy (Bořeny).

4. Kronika je: a) historickým spisem, protože ač v menší míře, tak přesto zachycuje působivě dění v Českých zemích raného středověku a vtahuje do oné atmosféry přímou řečí. b) politickým manifestem, neboť skrze promluvy českých panovníků zdůrazňuje nevyzrálost a povrchnost vyšší šlechty a naopak selský rozum šlechty nižší a samozřejmě za všech okolností podporuje český národ. Neopomíná ani negativní dopad společné vlády dvěma národům. c) epickou básní, neboť v poměrně pravidelném rytmu ve verších popisuje historické události až jako by byly pohádkou o hodných Přemyslovcích a zrádných cizincích.

5. Zejména přímými promluvami přemyslovských knížat a králů. V textu mluví prostřednictvím Oldřicha o zkáze českého národu sňatkem s cizinkou a rovnosti více, či méně urozených šlechticů.

6. Jak už bylo řečeno, autor této kroniky na rozdíl od autora Alexandreidy, jež sympatizuje se šlechtou vyšší, straní nižší šlechtě, jelikož z ní sám zřejmě pocházel.

7. Má dar přirozené autority a dokáže držet na uzdě i své nepřátele ve šlechtě i v zahraničí. Rovněž je výborným řečníkem a protagonistou pýchy na český národ, třebaže jej představuje i prostá pradlena.

8. Obavy ohledně sňatku dvou panovníků z různých zemí a negativním dopadu na český národ, jenž začne být národem německým utlačován a utiskován až se promění zcela v onen národ. Rovněž i obavy z již zmíněné povrchnosti vyšší šlechty, která strpí jen ty nejurozenější ve svých řadách.

9. Dalimilova kronika je na rozdíl od Kosmovy kroniky mnohem, mnohem lyričtější a historicky méně přesná. Opravdu se jedná spíše o dílo umělecké než o nějaké přesné vyobrazení českých dějin. Autor má tendenci si nějaké situace i do jisté míry vymýšlet a děj retardovat různými lyrickými pasážemi.