Lexikologie

LEXIKOLOGIE

Slovo

• Ustálený celek hlásek, které nesou nějaký význam.​

• Má stránku významovou a zvukovou.​

• Jako samostatná slova někdy bývají považována i ustálená slovní spojení (Poslanecká sněmovna, Formule jedna, elektrická kytara…).​

• Slovní zásoba se u jedinců dělí na:​

  • aktivní (používaná – tisícovky slov)​

  • pasivní (nepoužívaná, ale známá slova – desítky tisíc slov)​

Význam slova

• Význam slova = informační obsah​

• Dva druhy významu:​

• Lexikální​

• označuje nějakou skutečnost​

• Gramatický​

• Vztahuje se o ostatním členům ve větě​

• Opak lexikálního významu​

1) Lexikální​

• mají jen význam slovní (příslovce, citoslovce)​

• Neohýbají se​

• Búúú! Bang! Au!!! …​

• Hned, domů, tam, teď …​

• Výjimka: příslovce nevlastní – vzniklá z přídavných jmen. Stupňují se.​

2) Lexikálně gramatická​

• Mají význam slovní a ve větě různí významy gramatické.​

• S odlišnými tvary se mění jejich gramatický význam.​

• kočka (jeden) X kočky (dva a více)​

• Gramatickou změnou se ale nezmění lexikálně – lexikální základ je pořád stejný – kočkovitá šelma.​

• Patří sem podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky a slovesa.​

3) Gramatická​

• Vyjadřují větné vztahy slov nebo vět, nemají význam slovní.​

• Jsou to předložky, spojky, částice.​

Slovotvorba

• Jazyk je živý, vyvíjí se a vznikají nová slova.​

• Slova vznikají více možnými způsoby:​

1) Tvořením nových slov: ​

• derivace = odvozování pomocí předpon, přípon a koncovek: před-VEČER, před-VEČER-ní, VEČER-ní-k ​

• kompozice = skládání: plno-štíhlý, velko-město, ostravsko-karvinský, zvěro-lékař​

• konverze – převod slov mezi slovními druhy​

• vedoucí, nemocný (přídavné jméno → podstatné jméno): Nemocnému se dnes udělalo lépe.​

• Hrome! (podstatné jméno → částice)​

• univerbizace – z více slov vzniká jedno – praktický lékař → praktik; slohová práce → slohovka​

• abreviace – tvoření zkratek: Česká republika – ČR; Peneři strýčka Homeboye → PSH​

2) Tvořením sousloví​

• kočka domácí; skok do dálky; šicí stroj…​

3) Přejímáním slov z cizích jazyků:​

• internet, film, sprej…​

4) Překládáním slov z cizích jazyků (nejčastěji u termínů): ​

• skyscraper → mrakodrap; big bang → velký třesk; Weinachten → Vánoce​

5) Přenášením slovního významu​

a) metaforicky (oko v hlavě → oko na punčoše)​

b) metonymicky (jazyk v ústech → český jazyk).​

Skládání

• Složeniny vlastní (pravé)​

• Nemůžeme je rozdělit do více slov, aniž by se změnil tvar rozdělených slov a nějaký morfém nepřebýval.​

• Skládáme je pomocí interfixů -o-, -i-, -e-, někdy ale může chybět.​

• Např: maloměsto, dvacetikoruna, zeměpis​

• Složeniny nevlastní (nepravé)​

• Můžeme je rozdělit do více slov, aniž by se cokoliv změnilo kromě samotného rozdělení​

• Často spřežky​

• Např: bůhvíco → bůh ví co; bohužel → žel bohu; vlastizrádce → zrádce vlasti​