lustig-nemilovana

Perla žije na půdě starého Hasičského domu v části ghetta, kterou spravuje pan L. Také on je u ní častým návštěvníkem. Nechce ji ale jen zneužívat, povídají si spolu, filosofují o životě a jeho absurditě, vypráví Perle o dalekých zemích, rozšiřuje její obzor a stává se také jejím učitelem. Perla se do něj postupem času zamiluje, ačkoliv svou lásku tomuto padesátiletému muži nikdy nedá najevo. Pan L. je člen Rady starších, samosprávy ghetta, má tedy přístup do nejtajnějších kanceláří. Vždy, když se organizuje transport, vytáhne tajně Perly registrační kartičku a tím jí zachraňuje život. A tak tráví Perla své dny tím, že sleduje z okna odjíždějící transporty, které odvážejí denně stovky lidí, a vzpomíná na dětství a život „předtím“.

Protože má privilegium určité volnosti, nemusí se zúčastňovat povinných akcí, jako jiní vězni, povinně chodí jen na sčítání. V ghettu si našla kamarádky, její nejvěrnější družkou je Ludmila. Ludmila je přemýšlivější a zároveň bezbrannější než Perla. Nikdy by neudělala něco takového, co je pro Perlu běžné, za prostituci ji ale neodsuzuje. Je ještě panna, od Perly vyzvídá podrobnosti o sexu. Zatímco Lída má strach z vlastního těla, Perla bere své postavení jako úděl.

Děvčata se denně procházejí kolem místního blázince, sledují vězeňské zápasy ve fotbale, scházejí se se svými vrstevníky... Jednou z nejoblíbenějších her vězňů jsou Monopoly. Hrají se s pozměněnými pravidly, zaměřenými na Hitlera, tábor, smrt.

K zajímavým lidem z tábora patří Kabalista - sečtělý revolucionář, nebo Haryček - Perlin kamarád i milenec.

Mezi Perliny „zákazníky“ nepatří jen mladí a sebevědomí němečtí důstojníci.Často za Perlou dochází starý pan O. Vždy si jen lehne a chce si povídat - o nic jiného mu nekráčí. Potřebuje někoho, kdo mu bude naslouchat - vypráví o svých cestách, o rodině. Nejvíce se ale o Perlu strachuje pan L. Dostal se mu do rukou protokol, dokumentující vyhlazení Lidic. Ukazuje to Perle. Oba jsou v šoku. Z Perliných reflexí ale nevyzařuje strach o život, bázeň před smrtí. Bere všechno tak nějak přirozeně, snad ani nevěří, že by mohla skončit špatně. Chce přežít a vydržet stejně jako její krysa, se kterou bydlí na půdě. Často mluví o smrti s citlivou Ludmilou, dotýkají se i takových témat, jako je zvrácenost, peklo, vina. Příběh je často protkán sny, které se Perle zdají, jsou živé, alegorické.

Ve druhé části románu Perla více vzpomíná na domov, seznamujeme se s její rodinou, dětstvím. Ani to nebylo příliš idylické, otec ji zneužil.

Přichází o svou nejlepší kamarádku. Ludmila dostává povolání do transportu a odjíždí. O to víc se Perla upne na pana L. Také na ni už doléhá smutek a beznaděj. Později odcházejí do transportu už úplně všichni její blízcí. I pan L. . Rabín, se kterým si často povídala, se oběsil.