Maryša

Charakteristika postav

• Maryša – citlivá selská dívka, miluje Francka, na nátlak rodičů se provdá za Vávru, asi 20 let,

• Lízal – Maryšin otec, sedlák, jde mu víc o peníze než o štěstí jeho dcery, ale má i kladné vlastnosti, uvědomuje si své chyby

• Vávra – mlynář, vdovec, mlátí ženy, Maryšu si bere pro peníze, a ne z lásky

• Francek – chudý, odvážný, ale paličatý, co na srdci, to na jazyku, chasník – rekrut, miluje Maryšu

• Horačka – matka Francka

• Strohalka – Maryšina teta; a její muž Strouhal

• Rozárka – služka u Vávrů

• Hrdlička – obecní sluha

Děj

Mladá dívka Maryša je dcerou bohatého sedláka Lízala. Je zamilovaná do mladého chlapce Francka, synka z chudé rodiny, který je odváděn na vojnu do Brna. Přišel se za Maryšou rozloučit, Lízal ho však zle vyhnal („takového lunta!“); má pro Maryšu vyhlédnutého jiného ženicha – bohatého mlynáře Vávru, vdovce se třemi dětmi. Přes Maryšin odpor, prosby a slzy přinutí Lízal za vydatné spolupráce své ženy („budeš sa s ním mět dobře!“) a její tety Maryšu, aby si Vávru vzala. Manželství není šťastné, Vávra tráví více času v hospodě než doma, nakonec Maryšu i bije, s Maryšiným otcem se soudí o věno. Lízal vidí, že udělal chybu a snaží se Maryšu přesvědčit, aby se vrátila domů. Je však pozdě, Maryša už o to nestojí, odmítá mu odpustit, že ji do manželství nutil. Po dvou letech se vrací Francek z vojny a veřejně prohlašuje, že bude za Maryšou chodit. Přijde dokonce i do mlýna, kde se Maryšu snaží přesvědčit, aby s ním utekla do Brna. Maryša odmítá, bojí se hanby, kterou by způsobila sobě i celé rodině. To, že se Vávra pokusí Francka zastřelit, nakonec Maryšu vyprovokuje k zoufalému činu – Maryša Vávru otráví jedem (otrušík) nasypaným do kávy.

Jazykové prostředky

• moravská nářečí

• realistický popis

• chronologická kompozice

• dialogy

• scénické poznámky

Čas a prostor

• Místo děje: moravský venkov poblíž Brna

• Doba děje: 1886-1888

Námět

• Námět získal Alois Mrštík v Těšanech (nedaleko již zm. Divák). Jednalo se o příběh rodiny Turkových. Jméno hlavní hrdinka dostala podle své předlohy.

Filmové adaptace a divadelní inscenace

Drama se dočkalo několika adaptací, a to ve formě opery (Emil František Burian, premiéra 1940), baletu (Alena Pešková a Petr Wajsar, premiéra 2009), filmu (režisér Josef Rovenský, 1935, v hlavních rolích: Jiřina Štěpničková, František Kovářík, Hermína Vojtová, Jaroslav Vojta) a rozhlasové adaptace.

Zinscenováno bylo i v Národním divadle, kde mělo dokonce premiéru 9. května 1894. V říjnu téhož roku se hra hrála i v Brně. Je však uváděna i v dnešní době (např. Zlín – 2008-10)