Milan Kundera - Žert

VI. část: Zde se k vyprávění dostává dr. Kostka. Dozvídáme se zde, že dr. Kostka byl křesťanským učitelem na univerzitě, kde studoval Ludvík, a že byl kvůli své víře nucen odejít, protože svou víru nechtěl odvolat (přestože se mu ostatní snažili pomoct, nechtěli ho vyhodit). Na statek, kde dr. Kostka pracoval, přišla později čirou náhodou Lucie, kterou 2 muži našli v seníku. Nějakou dobu předtím Lucie chodila po lesích a žila z dobroty lidí, kteří se nad ní slitovali. Když ji chytili 2 muži v seníku, dovedli ji k dr. Kostkovi, který zrovna potřeboval pomocnici do skleníku.

Lucii práce baví i těší – brzy se dokonce dr. Kostkovi svěří s celou svojí historií, na základě čeho se vysvětlí důvody jejího odtažitého přístupu k milostnému styku s Ludvíkem. Lucie se brzy do dr. Kostky zamiluje a on její lásku nedokáže odmítnout – nechce jí ublížit, navíc je do ní také zamilovaný. Prožijí tedy spolu milostné dobrodružství, následující den však dr. Kostka odjede a nechá zoufalou Lucii na statku – nedokáže být nevěrný své ženě a myslí si, že je lepší to ukončit dřív, nežli později. Svádí však vnitřní boj, zdali se zachoval správně, obrací se na Boha.

Dr. Kostka nyní celý tento příběh vypráví Ludvíkovi s tím, že neví, že ten voják, o kterém mu Lucie povídala, je právě Ludvík.

VII. část: V této části se ve vyprávění střídají téměř všichni vypravěči (až na dr. Kostku), část obsahuje celkem 19 kapitol. Ve městě se koná Jízda králů, na které se souhrou náhod společně potkají Ludvík, Jaroslav, Helena, i Pavel Zemánek s jeho novou přítelkyní.

Všechny záhady se rozuzlí. Ludvík s Jaroslavem se usmíří, naopak Helena s Ludvíkem se rozejdou – Ludvík Heleně řekne, že ji nemiluje poté, co zjistí, že jeho plán se obrátil proti němu a že místo toho, aby se Pavlovi konečně pomstil, mu dal akorát záminku, aby ho mohl požádat o odpuštění. Nakonec Ludvík pochopí, že se spousta věcí se za ta léta změnila a že na pomstu je již příliš pozdě. Nakonec mu jeho celý život přijde absurdní – na základě jedné pohlednice se jeho život nenávratně změnil a není cesty zpět, ani možnost pomstít se za něco, co již bylo.

V závěru příběhu Ludvík hraje s Jaroslavovou kapelou – jako za starých časů. Myslí na Lucii a na to, že jejich životní příběhy jsou vlastně podobné, přemýšlí nad významem toho, že ji tu po tolika letech potkal v holičském krámku a chápe nyní její chování. Najednou však postupně všichni přestávají krát – Jaroslavovi není dobře – nejspíš dostal infarkt. Ludvík volá sanitku a připadá mu, že Jaroslavův život je u konce – stejně, jako jeho vlastní.

Vypravěč/lyrický subjekt:

• Čtyři vypravěči (Ludvík, Helena, dr. Kostka a Jaroslav), kteří se ve vyprávění po určitých úsecích střídají

• Každý líčí problémy a situace z jiného úhlu pohledu, 3 z nich navíc zpochybňují Ludvíkovy názory a Ludvík sám „přispívá“ do některých příběhů ostatních vypravěčů a zachovává si ironický odstup