8. Vývoj divadla do Národního a J. K. Tyla
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
8) Vývoj divadla do založení Národního dovadla a J. K. Tyla
Význam divadla
návštěva divadla jakéhokoli druhu vždy troch zvláštní, výlučná, ne každodenní záležitost, proto vliv, působení, intenzivnější než např. u televize či videa apod. Síla tohoto působení na diváka se násobí i tím, že se jedná
působení přímé, bezprostřední
umění syntetické - založené současně na slově + pohybu + hudbě + výtvarné stránce
Zvláštní, specifický význam mělo divadlo v době národního obrození :
posilovalo a budovalo pocit vlastenectví a národní jednoty
šířilo a pěstovalo národní jazyk
mělo možnost působit i na nejprostší, nejširší vrstvy obyvatelstva, kterým by jinak slovesné umění zůstalo vzdálené a cizí
Význam divadla dnes už je trochu jinde:
velká divadla: kulturní zážitek, společenská událost, kultivovanost
divadla malých forem: umožňují navíc i pružnou reakci na dobu, mohou vyjadřovat i okamžité politické postoje.
Nejznámější pražská divadla:
velká "kamenná" divadla :
Národní divadlo, Stavovské divadlo (dříve Tylovo), Státní opera Praha (dříve Smetanovo),
Divadlo na Vinohradech
střední "klasická" divadla:
Divadlo ABC, Švandovo divadlo (bývalé Realistické), Hudební divadlo v Karlíně a další
divadla malých forem :
Semafor, divadlo Na Zábradlí, Viola, Studio Ypsilon, Rubín,…
Drama
Je to žánr, který je zaměřený na jevištní předvádění
Děj probíhá ve formě aktuální přítomnosti a prostřednictvím dialogu (monolog pouze ojediněle)
Námětem dramatu je konflikt
Je to hlavně divadelní žánr, ale vyskytuje se i knižně
Samotná divadelní hra se člení na jednání (dějově uzavřené části), scény (výměna osob) a výstupy
(změna počtu osob zapříčiněná příchodem, nebo odchodem herců)
Klasické drama má obvykle strukturu: Expozice, Kolize, Krize, Peripetie, Katastrofa (Shakespeare)
Hlavní dramatické žánry jsou komedie a tragédie
Komedie - humorně zobrazuje záporné společenské nebo individuální vlastnosti a jevy
Tragédie - hrdina se dostává do kritického postavení, na konci umírá, ale po morální stránce
zvítězí
Samotný vývoj divadla
Období antiky
Drama se vyvinulo v Řecku, původně to byla oslava boha Dionýse (bůh vína). Slavilo se tancem a zpěvem, zbor byl oblečen do kozích kožešin.
Tato tzv. píseň kozlů časem přechází k dialogu zpěváka a když Aischylos pro větší dramatičnost přidává na scénu i druhého herce, vzniká první divadelní drama.
Divadlo mělo jak pobavit, tak i poučit
Divadlo hráli pouze muži (i ženské role), ženám bylo zakázáno divadlo také navštěvovat
Role se rozlišovaly barvou oblečení (bílá=stařec, pestré barvy=mladík, hnědá=bohatí, růžová=chudáci)
Herci hráli nejprve na chůdách, později na vysokých podpatcích, aby byli dobře vidět
Na obličeji nosili masky s akustickými otvory (první náznak mikrofonů)
Hrálo nejvíce 5 herců, mohli hrát otroci, kteří byli v průběhu hry úmyslně zabiti (vysvobození z utrpení)
Hrály se nejprve tragédie, později komedie
Divadlo mělo zákon 3 jednot: místa, času, děje (Aristoteles)