8. Vývoj divadla do Národního a J. K. Tyla

hry ze současnosti:

Fidlovačka, aneb žádný hněv a žádná rvačka (1834)

• Od slova fidlátko = pomůcka ševců na uhlazování kůže

• první realistická hra ze současnosti

• Poprvé zaznívá česká hymna, hudbu k ní složil František Škroup „ Kde domov můj “

• Pojednává o slavnosti ševců, která se konala v Nuslích

Paličova dcera

Bankrotář

Pražský flamendr

Chudý kejklíř

hry pohádkové:

Jiříkovo vidění

Lesní panna

Tvrdohlavá žena

Strakonický dudák (hraje se do dneška) - Tyl zde vytvořil pravdivé a živé národní charaktery

(Dudák Švanda a Dorotka Trnková se mají rádi, ale jsou chudí.Švanda odchází do ciziny vydělat peníze. Jeho matka, víla Rosava, zosobňující kladné síly přírody,vdechne synovým dudám zvláštní kouzlo. Švanda má v cizině velký úspěch, ale podlehne kouzlu peněz. Zapomíná na Dorotku a na kamarády. Vocilko (odrodilec „ manažer“) utratí Švandovi všechny peníze a dostane ho do problémů. Z těch ho dostane velká láska Dorotky, mateřská láska Rosavy a přátelství českého muzikanta Kalafuny. Jen oni dokážou zvítězit nad vládou peněz a zachránit Švandu před záhubou.

• Ve Švandovi Tyl znázorňuje typického Čecha, člověka talentovaného, toužícího po bohatství v cizině

hry historické:

Jan Hus

Žižka z Trocnova

Kutnohorští havíři aneb Krvavý soud

Drahomíra a její synové aneb Krvavé křtiny

• Tyto hry často bez historické pravdy, ale výchovně vlastenecké.

Založení Národního divadla a realistické drama

Národní divadlo:

• první návrhy = Tyl, pokračuje Palacký, Neruda

• 1845 - založen Sbor pro postavení ND, svou činnost však plně rozvíjí až po pádu Bachova absolutismu 1859) předsedou František Palacký

• poč.60.let - dvě aktivity:

1. otevření Prozatímního divadla

2. sbírka "Národ sobě"

   • 16.5.1868 - položení základního kamene

   • 11.6.1881 - první otevření (Smetanovou hrou Libuší)

   • srpen 1881 - po pouhých dvanácti představeních ND vyhořelo, nová sbírka (za 4 týdny nashromážděn 1 milión zlatých)

   • 18.11.1883 - druhé otevření (opět Libuší)

Národní divadlo je postaveno v novorenesančním slohu podle návrhu Josefa Zítka, po požáru

definitivně dokončeno J.Schulzem.

Na výzdobě se podílí nejvýznamnější umělci 19.století :

• malíři :

1. M. Aleš, F. Ženíšek - spolu cyklus čtrnácti lunet "Vlast"

2. V. Brožík, J. Mařák, V. Hynais - opona, která vyjadřuje symbolicky stavbu divadla a

přispívání chudých.

• sochaři: J.V. Myslbek, A.F. Wagner, B. Schnirch - trigy

• Národní divadlo od znovuotevření přerušilo svou činnost pouze v 1984 na 3 roky kvůli rekonstrukce.

Další důležitý divadla

Jan Neruda

Ženich z hladu komedie)

Jaroslav Vrchlický

Noc na Karlštejně (veselohra)

Alois Jirásek

Lucerna (hra s pohádkovými motivy a postavami jako jsou vodníci a víly, vlastenecké motivy)