Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Němcová Božena_v zámku a podzámčí_realismus

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (31,57 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Němcová Božena – V zámku a podzámčí+ Znaky realismu. Předchůdci českého realismu. + Bachův absolutismus. + Elegie, satira, pohádka – báchorka, povídka. Božena Němcová, rozenáBarbora Novotná, pozdějiBarbara Pankel (4. února1820[1]Vídeň –21. ledna1862Praha), bylačeská spisovatelka. Je považována za zakladatelku novodobé česképrózy Dílo První díla byly básně: Slavné ráno Ženám českým Moje vlast Povídky a další kratší prózy Barunka (1853) - poprvé vyšla v kalendáři Koleda Cesta z pouti Čtyry doby, vydáváno také pod názvemČtyři doby Devět křížů Divá Bára (1856) - poprvé vyšla v kalendáři Česká pokladnice Dlouhá noc Dobrý člověk (1858) - poprvé vyšla v časopisePosel z Prahy Domácí nemoc Dopisy z lázní Františkových Hospodyně na slovíčko Chudí lidé – vytváří nový typ hrdiny, a sice z prostředí, kde se setkávají různé společenské vrstvy Chyže pod horami Karla – (1855) - poprvé vyšla v almanachu Perly české, odehrává se v chodské vesnici Stráž Obrázek vesnický Pan učitel – poslední dokončená povídka Pomněnka šlechetné duše Rozárka Selská politika Sestry (1855) - poprvé vyšla v almanachu Lada Nióla Silný Ctibor Čertík Pohádky Němcová byla schopnou vypravěčkou, a tak ji přátelé vybízeli, aby své pohádky sepsala a vydala. Nabádali ji, aby dokumentárně zaznamenala to, co bylo z českého pohádkového bohatství uloženo v její paměti. Znala mnoho pohádek, hodně si jich zapamatovala z dětství. Četla také německé sbírky pohádek, legend a pověstí. České pohádky byly její první samostatně vydané literární dílo. Získávala zkušenosti, rozvíjela svoje tvůrčí a vypravěčské schopnosti. Nejznámější pohádky Neohrožený Mikeš O Popelce Čertův švagr Sedmero krkavců Princ Bajaja Čert a Káča O Perníkové chaloupce O princezně se zlatou hvězdou O Slunečníku, Měsíčníku a Větrníku – zfilmováno jako Princ a Večernice Babička (1855) – světově proslulé dílo napsané po smrti syna Hynka (spisovatelka v psaní tohoto díla patrně hledala útěchu). Podle některých badatelů Němcovou k sepsání této povídky inspirovalaPěstounkaFrantiška Jana Mošnera. Popisuje zde vzpomínky na šťastné dětství prožité v ratibořickém údolí. Ústřední postavou díla je babička (Marie Magdaléna Novotná) – silně zidealizovaná, stala se symbolem dobra a lásky. Kniha začíná příjezdem babičky na Staré Bělidlo, další kapitoly popisují život na samotě a obyvatele ratibořického údolí. Babička svojí morální hodnotou výrazně převyšuje ostatní lidi, a to ze všech vrstev. Většina postav - včetně kněžny (vévodkyně) ze Zaháně, která je také výrazně zidealizovaná - je historicky doložena. Dílo vyznívá optimisticky, a to i přes babiččinu smrt. Objevuje se tu i postava, která do kompozice díla víceméně nezapadá – šílená Viktorka. Další postavou je mladá komtesa Hortenzie, která jako by zajišťovala určitou realitu světa v tomto díle. Němcová dala tomuto svému nejslavnějšímu dílu, přeloženému do mnoha jazyků, podtitulObrazy venkovského života. Pohorská vesnice (1855) V zámku a v podzámčí (1856) Příběh 1: Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než kritickýrealismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul, a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci, se setkáváme pouze u chudých. Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá nacholeru roční Josífek, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí. Ta se po uzdravení výrazně změnila a určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia, nechala založit opatrovnu pro malé děti, apod. Poté odjela doItálie, aby se zcela uzdravila. Z hraběnky se tedy stala dobrá paní a poněkud idealizovaný závěr se tak odlišuje od smutného děje knihy o sociální situaci chudých venkovanů. DĚJ 2: Děj této knihy se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Autorka srovnává poměry chudých lidí a vyšších vrstev. V podzámčí nemají lidé co dát do úst, na zámku se podstrojuje to nejlepšíjídlo hraběnčinu psovi. Pan Skočdopole je bohatý, a tak si zakoupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím všichni dřou bídu s nouzí a nikdonemůže pomoci rodině Karáskových, ve které zemřel otec, a malý Josífek je na smrt nemocný. Paní Karásková následně umírá také. Ještě je tu však syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je ukázán kontrast mezi zámeckým psíkem Jolim, kterému jsou každý den předkládány vybrané pokrmy, zatímco v podzámčí není co jíst. O něco později onemocní paní Skočdopolová a lékař, jehož služeb využívá, jí zároveň vysvětlujepoměry v podzámčí. Ta se po uzdravení změní, přijme Vojtěcha do zámku, a než odjede do Itálie, aby se úplně uzdravila, určí částku na Vojtěchova studia. Nechává založit opatrovnu pro malé děti a nemocnici. Z bohatství chtivé hraběnky se stává milá dobračka. V závěru jsou všichni šťastní, zlepší se i situace v podzámčí. HLAVNÍ POSTAVY: pan Skočdopolepaní SkočdopolováVojtěch - chytrý chlapec, dobře vychovaný, je skromný, rozumný, trpělivý HLAVNÍ MYŠLENKA: Když se všichni spolu snaží vycházet, všechno jde lépe. NEJZAJÍMAVĚJŠÍ ČÁST KNIHY: Nejvíce se mi asi líbil konec knihy, kdy všechno spělo ke šťastnému konci. Najednou šlo vše jako po másle, a k tomu stačila změna jen jediného člověka. JAZYK: Kniha je psána spisovnou češtinou, er-formou. Autorka používá knižních výrazů, přechodníků, v přímé řeči hovorových výrazů. Kniha je rozdělena na devět kapitol. Děj 3: Kniha V zámku a podzámčí byla napsána v roce 1856. Jedná se

Témata, do kterých materiál patří