Němcová Božena_v zámku a podzámčí_realismus

Realismus

z latinského realis = věcný, skutečný; realita = skutečnost

umělecký směr, který převládal v literatuře 2. poloviny 19. století (zastoupil romantismus)

vznikl především jako odpověď na tehdejší umění, jež popisovalo život zejména bohatých a spokojených lidí nebo fiktivních či historických osob

vliv rozvoje přírodních a technických věd, filozofie (zvláště pozitivismu ⇒ Auguste Comte: „Skutečné je to, co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.“)

prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách) ⇒ snaha o uplatnění stejných vědeckých postupů i v literatuře

literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti

Znaky realismu

pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace); přesné a všestranné studium života společnosti a nitra člověka

typizace (na jednotlivém je zobrazeno obecné); literární hrdina se proměňuje, vyvíjí (je dobově a společensky podmíněný); někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen kolektivem

zobrazuje průměrného člověka ⇒ realistický román je zrcadlem společnosti, kronikou jejích mravů

objektivní přístup ke skutečnosti ⇒ autor neužívá autostylizace (autor není v díle účasten, stojí jakoby nad příběhem, svůj názor uplatňuje výběrem faktů, tématu, postav)

kritika nedostatků ve společnosti (odtud název kritický realismus – ten se jako takový objevuje až o něco později, někdy v 80. letech 19. století ⇒ autoři jsou ještě mnohem více otevřenější, poukazují na sociální konflikty a snaží se je řešit)

román je analýzou skutečnosti; oslabuje se sevřený děj

autoři se vyhýbají minulosti, upřednostňují současnost (ale v některých případech na minulost odkazují, je-li jejich cílem poukázat na lepší současnou společenskou situaci)

nové výrazové prostředky: hovorová řeč, nářečí, archaismy apod

Realistické tendence v české próze 2. pol. 19. stol.

Charakteristika období

vrcholné období rozvoje kapitalismu → prohlubují se společenské rozpory

růst hospodářské moci českého měšťanstva a buržoazie → rozvoj železnic, zakládání nových průmyslových odvětví, továren

rozmach přírodních a technických věd → prosazení exaktního myšlení → vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách – je snaha uplatnit tytéž vědecké postupy i v literatuře

rozvoj filozofie, společenských věd →sociologie → vliv pozitivismu

politicky rozporuplná doba → dvě křídla české politiky

staročeši → umírnění (konzervativní) liberálové → Palacký, Rieger

mladočeši → radikálnější demokraté → Sladkovský, Grégrové

boj o pravost rukopisů→ Rukopis Královédvorský a Zelenohorský → požadavek pravdy a svobody vědeckého bádání → Jan Gebauer, T.G. Masaryk

rozvoj kulturních organizací → rozvoj novinářství, časopisectví a nakladatelství