Němcová Božena_v zámku a podzámčí_realismus

Pohorská vesnice (1855)

V zámku a v podzámčí (1856)

Příběh 1:

Tato realistická povídka obsahuje spíše popisný než kritický realismus a je zde velice dobře popsán venkovský život chudých lidí. Proti sobě zde stojí svět zbohatlíků, kteří získali šlechtický titul, a svět podruhů a dělníků. Boháči si cení více života svého psa než člověka, který pro ně pracuje. S dobrými vlastnostmi, jako je ušlechtilost, účinná láska, ochota pomoci, se setkáváme pouze u chudých.

Příběh se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Bohatý pan Skočdopole si koupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím umírá na choleru roční Josífek, syn vdovy Karáskové, která potom zemře také. Zbyl po ní však ještě syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je zajímavý kontrast mezi rozmazlovaným zámeckým psíkem Jolim, který si denně dopřává vybrané lahůdky, zatímco chudina mimo zámek umírá hlady. O něco později onemocní i paní Skočdopolová a lékař, který ji léčí, jí zároveň vysvětluje problémy v podzámčí. Ta se po uzdravení výrazně změnila a určila částku, která se měla vydávat na Vojtěchova studia, nechala založit opatrovnu pro malé děti, apod. Poté odjela do Itálie, aby se zcela uzdravila. Z hraběnky se tedy stala dobrá paní a poněkud idealizovaný závěr se tak odlišuje od smutného děje knihy o sociální situaci chudých venkovanů.

DĚJ 2:

Děj této knihy se odehrává na Nymbursku v polovině 19. století. Autorka srovnává poměry chudých lidí a vyšších vrstev. V podzámčí nemají lidé co dát do úst, na zámku se podstrojuje to nejlepší jídlo hraběnčinu psovi.

Pan Skočdopole je bohatý, a tak si zakoupil zámek na venkově, kam se i se svojí ženou nastěhoval. V podzámčí zatím všichni dřou bídu s nouzí a nikdo nemůže pomoci rodině Karáskových, ve které zemřel otec, a malý Josífek je na smrt nemocný. Paní Karásková následně umírá také. Ještě je tu však syn Vojta, kterého se ujme rodina krejčího Sýkory. V příběhu je ukázán kontrast mezi zámeckým psíkem Jolim, kterému jsou každý den předkládány vybrané pokrmy, zatímco v podzámčí není co jíst. O něco později onemocní paní Skočdopolová a lékař, jehož služeb využívá, jí zároveň vysvětluje poměry v podzámčí. Ta se po uzdravení změní, přijme Vojtěcha do zámku, a než odjede do Itálie, aby se úplně uzdravila, určí částku na Vojtěchova studia. Nechává založit opatrovnu pro malé děti a nemocnici. Z bohatství chtivé hraběnky se stává milá dobračka. V závěru jsou všichni šťastní, zlepší se i situace v podzámčí.

HLAVNÍ POSTAVY:

pan Skočdopole - mírný, rozumný, starší muž, rád dělá své ženě radost
paní Skočdopolová - dává hodně na okolí, chce mít stejné nebo lepší věci než mají ostatní, nechá se hodně ovlivňovat od své vypočítavé komorné; později se změní, chce být nápomocná
Vojtěch - chytrý chlapec, dobře vychovaný, je skromný, rozumný, trpělivý