Moliere - lakomec

Do celé záležitosti pak vstupuje Anselm, který v Marianě a Valerovi po dlouhé době nalezne své děti, o kterých si myslel, že kdysi dávno zahynuly na moři, a čtenář se tak dozvídá, že Valer a Mariana jsou vlastně sourozenci.

Kleant pak svému šílenému otci navrhne férovou výměnu jeho kasičky s penězi za ruku Mariany a Harpagon, který nic nemiluje víc, než své peníze, samozřejmě souhlasí. Nakonec souhlasí i se sňatkem Elisy s Valerem poté, co se Anselm zaváže, že všechny výdaje zaplatí a dokonce nechá Harpagonovi ušít nové svatební sako. Vše tak nakonec končí relativně dobře, ale Harpagon svůj charakter nezměnil.

Hlavní postavy:

Harpagon - Harpagon je nyní už literárním typem, který zobrazuje naprostého lakomce, skrblíka a zkrátka člověka, který je kvůli doslova pár drobným schopný obětovat rodinné a veškeré jiné vztahy. Nic nemiluje víc než svoji “kasičku”. Ve hře se sice Harpagon zamiluje do krásné Mariany, kterou miluje jeho syn - a to ukazuje na další Harpagonovu vlastnost a to sobeckost -, ale ve výsledku se Mariany velmi lehce vzdá jen proto, aby mohl mít své peníze.

Mariana - Mariana je čestná a nevinná dívka, která se zamiluje do Harpagonova syna Kleanta a jediné po čem touží je, aby s ním mohla strávit zbytek života. Nejvíce ze všeho ale miluje svoji matku a je jí naprosto oddána, proto by si Harpagona i vzala, pokud by to po ní její matka chtěla.

Kleantes – Kleantes je přesným opakem svého otce. Bláznivě se zamiloval do dívky Mariany i přes to, že je chudá, a jednání otce se mu příčí a nechce se své milované vzdát. Proto vymyslí lest, díky které svoji milovanou získá zpět.

Hodnocení:

Kniha se mi líbila, dílo je vtipné a opravdu výstižné, myslím si, že svojí zápletkou a především postavou Harpagona je nadčasové a ve své podstatě je platné i v dnešní době. Autor velmi dobře ukazuje, že moc peněz je opravdu silná a kdo ji propadne, dopadne pravděpodobně stejně jako Harpagon. Až mě to v průběhu čtení knihy dovedlo k myšlence, že člověk vlastně může být rád, že zrovna nemůže rozhazovat, protože kdyby tomu tak bylo, stejně by pak jen od rána do večera přemýšlel nad tím, jak své finance uchránit a i ve svých nejbližších by viděl jen zrádce, lháře a zloděje, kteří mu chtějí uškodit a okrást ho. A právě tohle uvědomění, ke kterému čtenář dochází, dělá dle mého názoru z Moliera tak oblíbenou látku i v dnešní době, čtenář se s tím totiž dokáže sžít a přijde mu to opravdové.

Jediné, co bych mohla knize vytknout, je příliš rychlý konec, tedy alespoň na můj vkus. Zápletka byla podle mě příliš rychle vyřešena a Harpagon až neobvykle rychle přistoupil na kompromis, který mu jeho syn navrhl - přijde mi, že toto chování příliš nekoresponduje s jeho osobností a napadlo mě, že už chtěl autor knihu prostě dokončit, a proto to takto vyřešil.