Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Moliere - lakomec

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (22,48 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

rozbor díla Lakomec
LAKOMEC - MOLIERE Název díla: Lakomec Autor:Moliere Překlad: Jaroslav Vrchlický Nakladatelství: Vydavatelství J. Otty (1899) Literární Forma: er-forma, drama Literární žánr:Komedie Literární druh: drama Autor: 1622-1673 Psal především veselohry,přes 13 let působil jako herec u kočovných společností jako herec, autor frašek a komedií a režisér, později přijat do královských služeb a stal se ředitelem královského divadla v Paříži. Ve svétvorbě vycházel z tradice lidového divadla ale i z odkazu antických komediía italskékomedie dell’arte. Zápletky v jeho hrách velice aktuální – lidskéchyby, negativní vlastnosti, utahování ze šlechtických vrstev, lakoty, úlisnost, nábožensképokrytectví. Všechny tyto vlastnosti ve hrách konfrontovaly se zdravým rozumem a lidskou morálkou. Jeho postavy živéa odpovídaly francouzskéspolečnosti, čímž si vysloužil odpor dvorských kruhůa církev ho proklela. Jeho postavy jsou nadčasovéa staly se ažliterárními typy (Harpagon). Humor je pro Moliéra zbraní jak odsoudit předsudky a zkaženou morálku. Záměrně míchátragédii s komedií a na zásadu tří jednot často vůbec nedbá. Po smrti nesměl být pohřben na hřbitově, zakopali ho na místě pro sebevrahy a neznabohy. Mezi jeho další hry patří Zdravý nemocný, Pokrytec, Sňatek z donucení a další Literárně Historický kontext: jedná se o dílo, které pochází z klasicismu. Sám autor se nechal inspirovat antickou hrou “Komedie o hrnci”, což je pro klasicismus typické, že se inspiruje antickými náměty. Pro klasicicismus je důležité také dodržení jednoty místa, času a děje, což platí právě i pro tuhle hru. Celá hra se odehrává prakticky na jednom místě, řekla bych že dokonce i v jeden den. Dílo můžeme z hlediska klasicismu zařadit mezi nízké žánry, jednak to je komedie a za druhé byla napsána prózou, což také nebylo typické, a proto nebyla hra ve své době přijata úplně kladně. Dalším typickým znakem klasicismu je například i zobrazení nadčasových literárních typů, kterým Harpagon určitě je. Klasicismus: (2. polovina 17. Století a celé 18. Století) Klasicismus vznikl ve Francii za vlády krále Ludvíka 14. A je to umělecký směr, který hledá inspiraci v antických vzorech a zdůrazňuje rozumovost. Nastupuje jako reakce na citové a vášnivé baroko v 17. Století a zdůrazňuje řád a usměrněnost a říká, že krása se ukrývá v pravdě a přírodě. Snaží se překonat individualitu s cílem podat zobrazení jednotlivce obecně platným ideálem, který je odvozována právě z antiky – ideál krásy se podle klasicismu nemění. Klasicismus můžeme rozdělit na několik etap, první etapa se ještě stále míchá s barokem a můžeme se tak setkat s označením barokní klasicismus – antické jsou pouze rysy a to co je navenek, následující etapa rokoko se naopak od baroka značně odvrací. Nový nástup klasicismu znamená osvícenství, což je myšlenkový směr vycházející z klasicismu – neříká jak má literatura vypadat, ale mělo na ní také velký vliv, které se stalo symbolem osvícenského absolutismu. Vrcholnou fází klasicismu je empír. V literatuře se žánry dělí na vysoké a nízké, s tím, že ty jediné správné jsou vysoké žánry. Mezi vysoké žánry patří óda, epos a tragédie - vypráví o životech lidí z vysokých vrstev a typický je rýmovaný verš. Mezi nízké žánry pak řadíme komedie, frašky, bajky a satiry - ty vypráví o neurozených postavách, čerpají náměty ze současnosti a jsou psány veršem ale i prózou. Drama v klasicismu také respektuje řád a dodržuje tak tři jednoty - místa, času a děje. Mezi další autory klasicistní tvorby patří například Corneille(Cid), Racine (Faidra), Fontaine nebo Goldoni (Sluha dvou pánů, Mirandolina) Časoprostor: dílo se odehrává v Harpagonově domě během jednoho dne Téma: Tématem je schopnost peněz zkazit lidský charakter Motivy:Jednotlivými motivy mohou být nešťastná láska, krádež, zrada, sobectví… Jazykové prostředky: Vrstva jazyka je spisovná, nicméně občas se v textu objevují vulgarismy a v dialozích se vyskytují hovorové obraty. Často se objevují metafory, figury a tropy. Vrstva jazyka je také rozdělena stylisticky, typické to je u citových zabarvení například, když Harpagon s láskou hovoří o své “kasičce” s penězmi Kompozice: jedná se o komedii o pěti dějstvích, každé dějství se dělí na několik jednání, která na sebe chronologicky navazují. Je dodržena jednota času, místa a děje Stručný děj: Dílo vypráví příběh o asi největším lakomci, který kdy ve městě a možná i v celé zemi byl, o Harpagonovi. Ten, ačkoliv má peněz dost, možná až příliš, škudlí každou korunu a ani jedna mince nesmí přijít nazmar. Své peníze miluje nadevše a je kvůli nim ochoten obětovat i vztah s vlastními dětmi. Navíc ani není ochoten své velké bohatství přiznat a před všemi si hraje na chudáka, který nemá peněz nazbyt ve strachu, že by ho někdo mohl okrást. Zápletka celé hry se pak točí kolem milostného trojuhelníku, ve kterém se nachází Harpagonův syn Kleant jeho milenka Mariana a Harpagon, který se do Mariany zamiluje, ta však jeho city neopětuje. Harpagon sice zpočátku o vztahu mezi jeho synem a Marianou neví, ale i když se v průběhu hry dozví o citech svého syna k Marianě, odmítá od svého záměru vzít si jí za ženu ustoupit. Po své dceři Elise navíc chce, aby si vzala bohatého ale zestárlého Anselma, který po Harpagonovi nepožaduje žádné věno, což se tomuto skrblíkovi nárámně hodí. Elisa ale miluje Valera, který se dokonce vetřel do služeb Harpagona v naději, že se mu snad zalíbí a Harpagon pak svolí k jejich sňatku. Kleant už je z celé situace zoufalý, a proto se svým sluhou naplánují, že Harpagona okradou. To se jim skutečně podaří a čtenář (divák) pak může vidět Harpagonovu osobnost a jeho charakter v celé své kráse, když se Harpagon nejdříve nad ztrátou peněz rozzuří a poté jeho vztek pomalu přechází v zoufalství a až k myšlenkám na sebevraždu. Do celé záležitosti pak vstupuje Anselm, který v Marianě a Valerovi po dlouhé době nalezne své děti, o kterých si myslel, že kdysi dávno zahynuly na moři, a čtenář se tak dozvídá, že Valer a Mariana jsou vlastně sourozenci. Kleant pak svému ší

Témata, do kterých materiál patří