Norma a kodifikace, současný český spisovný jazyk, jazykové příručky od národního obrození po dnešek

5. Norma a kodifikace, současný český spisovný jazyk, jazykové příručky od obrození po dnešek

Jazyková norma

• jazyková norma neboli jazyková zvyklost, konvence.

• souhrn ustálených jazykových prostředků a závazných způsobů jejich užívání.

• existuje v jazyce samém, vytváří se postupně v dorozumívacím procesu.

• mění se (velmi pomalu) = pružná ustálenost, ne strnulost; přesto zaručuje stabilitu, jednotnost jazyka.

• týká se pravopisu, výslovnosti, tvarosloví.

Jazyková kodifikace

• kodifikace z hlediska jazyka je zjišťování, zachycení a uzákonění normy spisovného jazyka v příručkách, zpracování jazykové normy

• normu vystihuje, zachycuje, popisuje, vykládá a "pečuje" o ní

• podporuje i vývojové tendence (zachycuje např. dubleta, vývojové varianty)

• z hlediska závaznosti a přesnosti: kodifikace pravopisné normy je jednoznačná a podrobná, u výslovnostní normy pak méně jednotná a u tvarosloví je ještě volnější - (uvádí dočasné vývojové varianty, dvojtvary...). Kodifikací je tedy norma zachycená v jazykových příručkách.

• norma a kodifikace jsou uváděny zejména v jazykových učebnicích schválených MŠMT.

• zpracování, „uzákonění“ jazykové normy, její prohlášení za spisovnou

• vystihuje a zachycuje normu, popisuje ji a vykládá ji

• slouží k poučení → je nutné ji dodržovat

• podporuje vývoj (nejen zachycuje současný stav) tím, že uvádí dvojtvary, starší a novější varianty…

Jazyková kultura je uvědomělá péče společnosti o rozvoj spisovného jazyka (kultura jazyka, řeči), předmětem je jazyk spisovný; kultura řeči je záležitostí všech uživatelů

• Ústav pro jazyk český

JAZYKOVÁ KULTURA

- skutečný stav užívání češtiny národem, dělí se na dvě části:

a) kultura jazyka = dohled vědeckých institucí na stav a vývoj češtiny užívané lidmi

- podle praxe (užívání) provádějí reformy pravopisné, stylistické nebo výslovnosti, které pak musí kodifikovat v příručkách, pravidlech pravopisu, ...

b) kultura řeči = skutečný stav, úroveň používání jazyka u každého jednotlivce v běžné komunikaci

- každý člověk by měl dbát na jazykovou správnost svých projevů = spisovné vyjadřování (spisovná slovní zásoba, správné tvoření slov koncovkami) a slohovou vytříbenost = přiměřené vyjadřování v konkrétních situacích tak, aby jeho projev měl přiměřenou společenskou úroveň

Jazyková norma představuje soubor jazykových prostředků a objektivně existujících historicky podmíněných zákonitostí jazyka, závazně uplatňovaných kolektivem jeho uživatelů

- Méně jednotná je výslovnostní norma, volnější je tvarosloví, jednoznačný musí být pravopis

Kodifikace je zjišťování, zpracování, uzákonění a vydání jazykové normy spisovného jazyka v příslušných příručkách

1) Vystihuje, zachycuje, popisuje a vykládá normu