Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Norma a kodifikace, současný český spisovný jazyk, jazykové příručky od národního obrození po dnešek

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (38,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

5. Norma a kodifikace, současný český spisovný jazyk, jazykové příručky od obrození po dnešek Jazyková norma jazyková norma neboli jazyková zvyklost, konvence. souhrn ustálených jazykových prostředků a závazných způsobů jejich užívání. existuje v jazyce samém, vytváří se postupně v dorozumívacím procesu. mění se (velmi pomalu) = pružná ustálenost, ne strnulost; přesto zaručuje stabilitu, jednotnost jazyka. týká se pravopisu, výslovnosti, tvarosloví. Jazyková kodifikace kodifikace z hlediska jazyka je zjišťování, zachycení a uzákonění normy spisovného jazyka v příručkách, zpracování jazykové normy normu vystihuje, zachycuje, popisuje, vykládá a "pečuje" o ní podporuje i vývojové tendence (zachycuje např. dubleta, vývojové varianty) z hlediska závaznosti a přesnosti: kodifikace pravopisné normy je jednoznačná a podrobná, u výslovnostní normy pak méně jednotná a u tvarosloví je ještě volnější - (uvádí dočasné vývojové varianty, dvojtvary...). Kodifikací je tedy norma zachycená v jazykových příručkách. norma a kodifikace jsou uváděny zejména v jazykových učebnicích schválených MŠMT. zpracování, „uzákonění“ jazykové normy, její prohlášení za spisovnou vystihuje a zachycuje normu, popisuje ji a vykládá ji slouží k poučení → je nutné ji dodržovat podporuje vývoj (nejen zachycuje současný stav) tím, že uvádí dvojtvary, starší a novější varianty… Jazyková kultura je uvědomělá péče společnosti o rozvoj spisovného jazyka (kultura jazyka, řeči), předmětem je jazyk spisovný; kultura řeči je záležitostí všech uživatelů Ústav pro jazyk český JAZYKOVÁ KULTURA - skutečný stav užívání češtiny národem, dělí se na dvě části: a)kultura jazyka =dohled vědeckých institucí na stav a vývoj češtiny užívané lidmi - podle praxe (užívání)provádějí reformy pravopisné, stylistické nebo výslovnosti, které pak musíkodifikovat v příručkách, pravidlech pravopisu, ... b)kultura řeči = skutečný stav, úroveň používání jazyka u každého jednotlivce v běžné komunikaci - každý člověk by měl dbát najazykovou správnost svých projevů = spisovné vyjadřování (spisovná slovní zásoba, správné tvoření slov koncovkami) aslohovou vytříbenost = přiměřené vyjadřování v konkrétních situacích tak, aby jeho projev měl přiměřenou společenskou úroveň Jazyková norma představuje soubor jazykových prostředků a objektivně existujících historicky podmíněných zákonitostí jazyka, závazně uplatňovaných kolektivem jeho uživatelů - Méně jednotná je výslovnostní norma, volnější je tvarosloví, jednoznačný musí být pravopis Kodifikace je zjišťování, zpracování, uzákonění a vydání jazykové normy spisovného jazyka v příslušných příručkách 1) Vystihuje, zachycuje, popisuje a vykládá normu 2) Slouží k poučení uživatele jazyka 3) Zachycuje nejen současný stav, ukazuje i vývojové tendence a zachovává knižní tvary i dvojtvary (dubleta) 4) Musí být jednoznačná a podrobná Základní kodifikační příručky: Slovník spisovné češtiny (SSČ) Příruční slovník jazyka českého (PSJČ) Slovník spisovného jazyka českého Česká mluvnice Stručná mluvnice česká Příruční mluvnice češtiny Pravidla českého pravopisu Historie jazykových příruček Jan Amos Komenský Poklad jazyka českého Josef Dobrovský Podrobná mluvnice jazyka českého Josef Jungmann

Témata, do kterých materiál patří