Patrick Ryan - Jak jsem vyhrál válku

Další díla: nebyla přeložena do ČJ ( How I Became a Yorkshireman – Jak jsem s stal Yorkšíranem )

Děj

PRVNÍ KAPITOLA

První kapitola začíná na moři blízko pláže severní Afriky. Byli už 400 metrů od alžírské půdy a Ernst Goodbody vylezl na plošinu nakloněné rampy, aby svým vojákům řekl svůj motivující proslov. V tu ránu něco lodí otřáslo a Goodbody spadl do moře. Ocitl se na pevnině daleko od svého mužstva. Doufal, že seržant Transom ho nezklame a dotáhne akci do konce. Potkal tam nějakého Araba, který ho zavedl do vesnice Cleptha. Chtěl mluvit se šejkem a ocitl u něho doma a jeho manželka číslo 1 ho uctila. Měl více manželek, takže byl v jejich obklopení. V tom vztrhla do pokoje jeho posádka v čele se seržantem Transomem a začal si z něho dělat legraci, že skončil v nevěstinci, kam pokaždé zakazoval svým vojákům vstupovat. Goodbody zavelel, že za deset minut se všichni sejdou před barákem a dají se na pochod, Mužstvo bylo velmi otrávené.

DRUHÁ KAPITOLA

Druhá kapitola vypráví o tom, jak byl Goodbody před válkou svobodný a následně byl povolán do služby vojenské. Pracoval jako hlavní účetní u firmy s obilím. U doktora si přál, aby byl přidělený k tajné službě, rozvědce. Hlásil se v kasárnách v Burrapore. Jeho první činnost byla hlídání světnice. Přišli tam opilí poddůstojníci Dodds a Paddy a hádali se o tom, jestli jsou lepší věci vojenské či civilní. Hádali se i o tom, jaké zuby jsou lepší. Maloney mrštil svým chrupem o dřevěné ostění světnice. Oba dva mlátili svými zuby o dřevěnou stěnu. Nakonec musel zuby hodit Goodbody, jelikož oba dva vydrželi. Goodbody se ale netrefil na stěnu a zasáhl žulový krb, takže se obě dvě protézy rozpadly na mnoho částí. Maloney a Dodds na něho byli nesmírně naštvaní a musel si to další den řešit u rotního praporu. Samozřejmě že mu nikdo nevěřil a tak ho velitel poslal na sedm dní do vězení a doporučil ho psychologovi.

TŘETÍ KAPITOLA

Rotmistr Grope si problémového nováčka pěkně na cvičišti prozkoušel. Oba dva poddůstojníci si ho vychutnávali. Jeho spoluvězeň Calendar se za jeho optimismus tak naštval, že mu vrazil násadu od koštěte do rozkroku. Měl problém s chůzí, jelikož jeho styl byl přesně opačný, než má být. Celé mužstvo pokaždé znejistilo a Maloney si myslel, že to je sabotáž. Snažil se ho narovnat, ale jeho styl chůze (pravá ruka, pravá noha) byl daný dědičností. Byl poslán, aby opisoval jména pro výplatu žoldu. Bylo jich skoro dvanáct stovek. Přišel i na některé nesrovnalosti úniku peněz, které měl na starosti rotmistr, takže byl raději převelen do služby u seržanta Dibsona v magazínu. Počítal vojenské věci. Byl nespokojený s prací ve skladech a tak je seržantovi sdělil. Zjistil, že se objednává o sto dávek jídla více, než je potřeba. Jídlo si někdo odvážil. Jelikož byl nebezpečný pro svojí chytrost, tak byl převelen do důstojnické jídelny, aby tam pomohl s účty. Tam ale přišel na to, že by podle faktur každý důstojník musel denně spořádat spousty dávek jídla, takže byl raději převelen k veliteli. Ten mu oznámil, že potřebují sehnat důstojníka a rotmistr Groupe, seržant Dibson, desátník Maloney ho na něho dosazují (potřebovali se ho zbavit pro jeho chytrost). Nakonec práci důstojníka přijal a začal se chystat na důstojnickou školu. Děkoval těm lidem, kteří ho na tohle místo dostali.