Komenský

26. 3. 2021 SPŠ Přerov

Jaroslav Pekr

L1

Jan Amos Komenský

Díla Jana Amose Komenského patří do české barokní exilové literatury. Ve svých dílech prezentuje humanismus.

Narodil se 28. března 1592 a zemřel 15. listopadu 1670 v Amsterdamu. Jeho místo narození není zcela jasné, ale domnívá se, že jeho rodné město je Uherský Brod. Rod Komenských přišel z obce Komňa nedaleko Uherského Brodu. Sem se rodina přistěhovala někdy v 70. letech 16. století a její příslušníci získávají přídomek Komňanský či Komenský, i když původní rodové jméno znělo Segeš a dokládá původ v Uhrách. Moravu považoval za rodnou vlast a češtinu za svůj rodný jazyk. Sám sebe v knize Opera omnia didactica charakterizoval: ,,původem Moravan, jazykem Čech a povoláním teolog.“

Jeho otec Martin Segeš byl významný člen Jednoty bratrské, matka byla Anna Chmelová. Měl čtyři sestry Kateřinu, Markétu, Ludmilu a Zuzanu. Po smrti rodičů a dvou sester se o něj starala jeho teta ve Strážnici, kde navštěvoval strážnickou bratrskou školu. Roku 1605 byla Strážnice vypálena vojsky Štěpána Bočkaje. Ztratil nejen druhý domov, ale i část zděděného majetku na předměstí v Uherském Brodě, které bylo v této době rovněž vojsky zničeno. Po těchto událostech odchází ke svým poručníkům Kozákovi a Urbanovi Mravencovi z Nivnice.

Roku 1608 byl poslán na bratrskou školu v Přerově, kterou podporoval politický ochránce jednoty Karel starší ze Žerotína. Ve vyšším oddělení bratrské školy získal Jan znalost latiny, a tak dostal pod vedením učitele Tomáše Dubina vědomosti, otevírající mu možnost univerzitního studia. V Přerově se také poprvé setkal s učením polských sociniánů, neuznávajících Boží Trojici, s nimiž měl později nejvíce náboženských polemik. Toto učení, jak sám věděl, mu způsobilo první otřes zděděné víry. Díky svým studijním úspěchům, které mu získaly přízeň biskupa Jana Láneckého i samého Žerotína, byl vyslán roku 1611 na německou reformovanou školu, a to na akademii v Herbornu. Zde při studiu začal pomáhat profesorovi teologie a nejmladšímu členu profesorského sboru Johannu Heinrichu Alstedovi s pracemi na obecné encyklopedii. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: Poklad jazyka českého, což měl být velký slovník, a dále encyklopedii Divadlo veškerenstva věcí. Tato díla nedokončil. Roku 1613 navštívil Komenský Amsterdam. Odtud se vypravil na univerzitu do Heidelbergu v Německu, kde strávil pouze jeden semestr. Poté se pěšky vrátil přes Norimberk a Prahu do Přerova, kde se stal rektorem latinské školy.

O osobním životě Komenského toho moc nevíme, v němž ženy zrovna nehrály zrovna bezvýznamnou roli. V době svého pobytu ve Fulneku se v červnu 1618 poprvé oženil. Bylo mu dvacet šest let. Jeho manželkou se stala o čtyři roky mladší Mandalena Vizovská. Ta pocházela z vážené a bohaté rodiny. Po roce se jim narodil první syn a v roce 1622 druhý. Kvůli třicetileté válce se musel Komenský skrývat. A tak v roce 1622 poslal manželku i děti ke tchýni do Přerova. Už se s nimi nesetkal, protože všichni podlehli moru. Poté odchází Jan do Brandýse nad Orlicí, kde bylo centrum české větve Jednoty bratrské. Tady poznává Marii Dorotu Cyrillovou, o deset let mladší dceru jiného představitele Jednoty bratrské. S ní se oženil 3. září 1624. V roce 1628 opouští se svou manželkou Čechy a usazuje se v polském Lešně. Zde se mu narodí tři dcery a syn Daniel. O něm se toho moc neví, snad jen to, že se narodil v roce 1646 a zahynul při námořní katastrofě v roce 1696. Paní Marie Dorota zemřela v roce 1648 v Lešně. Zdrcený Komenský neměl na velké truchlení čas. Nejmladší dvě děti byly ještě malé, a tak jim musel opatřit novou maminku. Hned následující roku uzavírá ve svých sedmapadesáti letech v Toruni další sňatek. Jeho třetí ženou se stává o třicet let mladší Jana Gajusová, která pocházela z Týna nad Vltavou. Toto manželství je bezdětné. Jana Gajusová doprovází manžela po zbytek života.