PETR A LUCIE

ROMAIN ROLLAND (1866-1944) FRANCIE

Byl francouzský prozaik, dramatik, literární kritik a nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1915. Díky jeho nadání, se přestěhovali do Paříže, aby mohl být lépe vzděláván. Tam studoval historii, zeměpis, filozofii a literaturu. Později se přestěhoval do Říma, kde se začal naplno věnovat literatuře. V roce 1915 získal Nobelovu cenu za román Jan Kryštof. Dvakrát se oženil a zemřel roku 1944 poblíž svého rodiště.

Další díla: Clerambault, Jan Kryštof, Divadlo revoluce, Vlci

Kontext doby: meziválečná literatura 1. pol. 20. Století

1. Realistická literatura-forma románu- děj s psychologickými a autobio. prvky

1. Moderní literatura- míchání časů a dějů, experimentování s jazykem

1. Tabuizovaná próza- sexuální scény

1. Avantgardní poezie- představ, mnoho lit. směrů, psychologické prvky

Autoři téže doby: F.Kafka, Jack London, Erich Maria Remarque

PETR A LUCIE

Rok 1. Vydání: 1920

Ukázka: Srdce zabušilo v Lucii tak, že v ní přehlušilo rachot výbuchu a křik věřících; a nemajíc kdy se bát nebo trpět, vrhla se, aby ho jako slepice svá kuřátka zakryla vlastním tělem, vrhla se na Petra, blaženě se usmívajícího při zavřených očích. Mateřským objetím si tu drahou hlavu ze všech sil přitiskla do klína a sklonila se nad Petrem, s ústy na jeho šíji, takže byli schouleni v nepatrné klubíčko. A mohutný pilíř je naráz pohřbil pod svými sutinami. [Poslední strana]

Časoprostor: Paříž v období 1. světové války

Motiv a téma: láska, život mladistvých, válka, změna lidí, smrt

Jazykové prostředky: spisovný jazyk, přirovnání, zdrobněliny, dialogy, personifikace, filosofické otázky, metafory

Kompozice: chronologický postup, bez kapitol- pouze oddělen

Literární druh a žánr: epická novela

Typy promluv: přímá i nepřímá řeč

Vypravěč: er-forma

Postavy:

Petr- 18 letý chlapec z bohatší rodiny, má nastoupit do vojny, milý Lucie

Lucie- amatérská umělkyně, z chudších poměrů, zamilovaná do Petra, krásná, mladá

Filip- starší bratr Petra, změněn válkou v sebestředného

Děj:

Cestou vlakem směrem do Paříže, kterým cestoval Petr, nastoupila do vlaku krásná dívka, jménem Lucie. Petr se do ní okamžitě zakoukal. Přisedla si k němu a ze strachu z nebezpečí ho chytila za ruce. Na další zastávce vystoupila. Petr chtěl běžet za ní, ale vlak už se rozjížděl. Po několika dnech, jí znovu shledal a oslovil ji. Seznamovali se a zjistili, že mají oba stejný pohled na válku.

Lucie byla amatérská malířka, která malovala na zakázku bohatším rodinám portréty, aby si něco přivydělala. Petr se jejím „čmáranicím“ smál, ale podporoval jí v tom. Pozvala ho k sobě domů, když byla zrovna její matka v továrně, kde pracovala skoro celý den, aby ho namalovala. Celý čas jejího malování povídala spíše ona, svěřila se mu i s věcmi, které nikomu neříká a neměla je ani v plánu říkat Petrovi, ale stalo se.