PETR A LUCIE - ROLLAND

OBSAH

Petr a Lucie je milostný příběh dvou mladých Francouzů. Odehrává se v předjaří roku 1918 v Paříži. Oba dva tu žijí ve stínu strašné první světové války. Před ní a jejími útrapami se uchylují do světa štěstí i zapomnění. Vytvořili si svou láskou a svou oddaností svůj vlastní svět. Pro Petra a Lucii znamená tato láska v tragických válečných útrapách a nejistotách nesmírnou posilu. Jejich cit však nedojde naplnění. Krutý osud ukončuje nečekaně jejich život a nedosněný sen.

Petr byl syn z dobré měšťanské rodiny. Otec byl soudce čestný a nesmírně vážně plnící své povinnosti. Byl republikán. Matka byla dobrá křesťanka. Oba rodiče milovali své děti. Petra i Filipa. Filip byl Petrův o šest let starší bratr. Petr ho zbožňoval tak, jak mladší sourozenci zbožňují starší bratry. Filip byl už ve válce a Petr měl být odveden za půl roku. Petr se s Lucií setkal náhodně v metru, když jel domů. Nejdříve se na sebe jen letmo podívali a potom při nějakém rozruchu se najednou drželi za ruku. Poté se beze slova rozešli. Podruhé ji Petr zahlédl z mostu Umění. Lucie běžela ze schodů se skicami v ruce. Za týden se Petr procházel Lucemburskou zahradou. Snil o Lucii, přemýšlel zda je zamilován a šťasten.

A náhle zahlédl její úsměv. Rozběhl se za ní. Posadili se na nedalekou lavičku a dali se do nesmělého hovoru. Petr se dozvěděl, že Lucie si vydělává malování obrázků. Potom se vídali každý den. Petr se chodil dívat, jak Lucie maluje a společně chodili obrázky prodávat. Postupem času se Petr s Lucií velice sblížili. Petr věděl, kde Lucie bydlí. Bylo to za městem v chudé čtvrti. Lucie mu vyprávěla, z jaké rodiny pochází. Maminka byla z bohaté rodiny, ale protože se provdala za chudého učitele, rodiče se jí zřekli. Ani po smrti svého svého muže neprosila rodiče o pomoc. Vychovala Lucii sama. Maminka nyní pracovala v továrně na zbrojivo.

Petr se také nechal od Lucie malovat, aby jí za to mohl zaplatit. Pro Lucii byl každý výdělek nutný. Petr a Lucie si často vyšli na výlet. Tak byli alespoň na chvíli mimo válečné dění. Petr věděl, že bude muset narukovat, ale moc na to nemyslel. Povídali si s Lucií o své lásce, o svém budoucím životě. Snili o tom, jak bude vypadat jejich domek a jaká bude zahrádka. I když Lucie věděla, že si Petra kvůli třídním rozdílům nebude moci nikdy vzít, nahlas mu to nikdy neřekla. Každý den byli spolu velice šťastni.

Blížili se Velikonoce. Jejich láska dospěla takového vrcholu, že si slíbili, že se o Velikonocích oddají jeden druhému. Jednoho dne šli spolu do kostela na koncert. Lucie měla před vstupem zjevení. Ale pak na něj zapomněla a poslouchali hudbu. Opřeni o pilíře, přemýšleli opět o dalším životě. Lidí si nevšímali, byli zabráni sami do sebe. Náhle zase Lucie uviděla to zjevení.