Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Odborný styl

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (52,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

ODBORNÝ STYL = styl odborných publikací, časopisů, učebnic, jeho cílem je podat přesné informace z různých oborů, poučit. Funkce odborně sdělná, vzdělávací. Forma převažuje psaná, ale může být i mluvená. Jde o projev veřejný, oficiální, pečlivě připravený a promyšlený, bez citového zabarvení, většinou monologický (dialog např. ve vědeckých rozpravách). Text musí být věcně správný, objektivní, úplný, přehledný. Mezi vědecké postupy používané v odborném stylu patříindukce (postupujeme od jednotlivých jevů k obecným závěrům) adedukce (postupujeme od obecných závěrů k jednotlivým jevům). Podle stupně odbornosti rozeznáváme styl: TEORETICKÝ (vědecký) – určený expertům v dané oblasti, seznamuje s výsledky vědeckého výzkumu, teorie je podána co nejpřesněji, uvádí vědecky ověřená fakta; složitá souvětí, množství termínů, slova cizího původu. PRAKTICKY ODBORNÝ – teoretické poznatky jsou přehledně a stručně převedeny do praxe (texty ekonomické, právní, návody, recepty). POPULÁRNĚ NAUČNÝ- pro laiky a začátečníky v oboru, přístupná forma, beletrizace, základní terminologie, vysvětlivky. STYL UČEBNÍ – určený studentům, podává fakta zjednodušeně, přihlíží ke věku žáků. Slohový postup: popisný, výkladový, úvahový. Slohové útvary: odborný popis, návod, výklad, odborný referát, encyklopedické heslo, přednáška, úvaha, studie, odborná diskuze, esej, kritika, recenze aj. Jazykové prostředky Jazyk jen spisovný, výrazy neutrální až knižní, bez citového zabarvení. Termíny, slova cizího původu. Význam slov musí být jednoznačný a přesný. Převažují podstatná jména, příslovečná určení. Složité větné celky. Vedlejší věty podmínkové, příčinné, účelové, důsledkové, přípustkové. Častá jsou slovesa v trpném rodě (byla zjištěna), časté jsou přísudky jmenné se sponou (je příčinou). Snaha o kondenzaci textu (= zhuštěné vyjádření). K tomu slouží přístavky, podstatná a přídavná jména vzniklá ze sloves (tvrzení, zjištění), nevlastní předložky (na základě, z hlediska). Používáme autorský plurál = 1. osobu čísla množného. VÝTAH Výtahneboli konspektjepřehledné shrnutí nejdůležitějších myšlenek textu. Myšlenky zapisujeme tak, jak jdou za sebou, píšeme krátké jednoduché věty, popř. hesla. Nadřazenost a podřazenost informací značíme pomocí číslování a odrážek. Stručnosti dosáhneme vypuštěním určitých sloves, užitím zkratek, závorek, pomlček. Převažují podstatná a přídavná jména. Součástí výtahu může být i citace, uvádíme prameny = bibliografické údaje. VÝPISKY Výpiskyneboli excerptumjedoslovné vypsání částí textu. Vypisujeme heslovitě nebo ve větách myšlenky, které jsou pro daný text příznačné. Výpisek je možné použít jako citaci. CITACE = doslovně uvedený cizí výrok. V písemném projevu ho označujeme uvozovkami, v mluveném projevu slovy „cituji“, „konec citátu“. BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ: LANGER, František.Železný vlk. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-2040-461-9. s. 18. Pořadí údajů je dáno normou. Příjmení a jméno autora, název díla, vydání, místo vydání, název nakladatelství, rok vydání, ISBN, popř. konkrétní stránka. ODBORNÝ POPIS Podává ucelené informace o vlastnostech, struktuře a souvislostech pozorovaného objektu nebo jevu. Je založen na systematickém pozorování, bývá statický. VÝKLAD je slohový útvar, který objasňuje podstatu jevu (vysvětluje souvislosti, podmínky vzniku, trvání jevu, jeho následky). Formou výkladu je odborný článek, přednáška. Osnova výkladu: Úvod-seznámení s tématem, popř. stanovení cílů. Stať –vlastní výklad, tj. podstatná fakta, porovnání, popis metody, která byla použita, výsledky. Závěr –shrnutí nových poznatků, nastínění jejich využití v dalším bádání, odkazy na studijní materiál. REFERÁT Informuje o aktuálním hospodářském, politickém a kulturním dění a o výsledcích odborné práce. Referát je vlastně podrobnější zpráva, která informuje, hodnotí, přesvědčuje a získává. Slouží jako podnět k následné diskuzi. Osnova mluveného referátu: Úvod: a) oslovení posluchačů, navázání kontaktu b) vytčení tématu, cíle referátu c) přehledné rozvržení tématu. Stať: a) rozvedení myšlenek z úvodu, odůvodnění pravdivosti tvrzení b) námitky, jejich vyvracení, argumentace c) vyzdvižení hlavních myšlenek. Závěr: a) shrnutí závěrů, hodnocení b) doporučení, výzva c) rozloučení s posluchači, poděkování za pozornost. ÚVAHA je slohový útvar, kterým autor zaujímá osobní postoj k závažným jevům. Autor neodhaluje nové skutečnosti, ale posuzuje jev ze svého úhlu pohledu. Chce přimět čtenáře k zamyšlení. Cílem úvahy není problém vyřešit, ale hledat jeho možná řešení. Jazykové prostředky: Spisovná čeština, výrazy poukazující k zamyšlení (domníváme se, myslíme si, uvažujeme, přemýšlíme), hodnotící přídavná jména a příslovce, řečnické otázky. Osnova: Úvod: - uvedení do problému. Stať: - rozbor problému (maximálně tři zajímavé argumenty) Závěr: - shrnutí závěrů, hodnocení (může se objevit i pointa, řečnická otázky, citát). Další útvary odborného stylu Popis pracovního postupu, např. příprava chemického pokusu. Návodje popis dějový. Někdy vůbec neobsahuje text, je tvořen sledem obrázků. Návodem může být i recept na vaření. Encyklopedické heslo Anotace– stručný popis obsahu knihy, obvykle na její obálce. Resumé – shrnutí výsledků bádání, je umístěno za odborným textem, většinou v cizím jazyce. Recenze– informace o nově vydaném díle a jeho zhodnocení. Kritika – objektivní hodnocení, hodnotí klady a zápory. Posudek– odborný rozbor textu, např. diplomové práce, je založený na argumentaci.

Témata, do kterých materiál patří