Odborný styl
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
CITACE
= doslovně uvedený cizí výrok. V písemném projevu ho označujeme uvozovkami, v mluveném projevu slovy „cituji“, „konec citátu“.
BIBLIOGRAFICKÝ ÚDAJ:
LANGER, František. Železný vlk. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1994. ISBN 80-2040-461-9. s. 18.
Pořadí údajů je dáno normou. Příjmení a jméno autora, název díla, vydání, místo vydání, název nakladatelství, rok vydání, ISBN, popř. konkrétní stránka.
ODBORNÝ POPIS
Podává ucelené informace o vlastnostech, struktuře a souvislostech pozorovaného objektu nebo jevu. Je založen na systematickém pozorování, bývá statický.
VÝKLAD
je slohový útvar, který objasňuje podstatu jevu (vysvětluje souvislosti, podmínky vzniku, trvání jevu, jeho následky). Formou výkladu je odborný článek, přednáška.
Osnova výkladu:
Úvod - seznámení s tématem, popř. stanovení cílů.
Stať – vlastní výklad, tj. podstatná fakta, porovnání, popis metody, která byla použita, výsledky.
Závěr – shrnutí nových poznatků, nastínění jejich využití v dalším bádání, odkazy na studijní materiál.
REFERÁT
Informuje o aktuálním hospodářském, politickém a kulturním dění a o výsledcích odborné práce.
Referát je vlastně podrobnější zpráva, která informuje, hodnotí, přesvědčuje a získává. Slouží jako podnět k následné diskuzi.
Osnova mluveného referátu:
Úvod: a) oslovení posluchačů, navázání kontaktu
b) vytčení tématu, cíle referátu
c) přehledné rozvržení tématu.
Stať: a) rozvedení myšlenek z úvodu, odůvodnění pravdivosti tvrzení
b) námitky, jejich vyvracení, argumentace
c) vyzdvižení hlavních myšlenek.
Závěr: a) shrnutí závěrů, hodnocení
b) doporučení, výzva
c) rozloučení s posluchači, poděkování za pozornost.
ÚVAHA
je slohový útvar, kterým autor zaujímá osobní postoj k závažným jevům. Autor neodhaluje nové skutečnosti, ale posuzuje jev ze svého úhlu pohledu. Chce přimět čtenáře k zamyšlení. Cílem úvahy není problém vyřešit, ale hledat jeho možná řešení.
Jazykové prostředky:
Spisovná čeština, výrazy poukazující k zamyšlení (domníváme se, myslíme si, uvažujeme, přemýšlíme), hodnotící přídavná jména a příslovce, řečnické otázky.
Osnova:
Úvod: - uvedení do problému.
Stať: - rozbor problému (maximálně tři zajímavé argumenty)
Závěr: - shrnutí závěrů, hodnocení (může se objevit i pointa, řečnická otázky, citát).
Další útvary odborného stylu
Popis pracovního postupu, např. příprava chemického pokusu.
Návod je popis dějový. Někdy vůbec neobsahuje text, je tvořen sledem obrázků. Návodem může být i recept na vaření.
Encyklopedické heslo
Anotace – stručný popis obsahu knihy, obvykle na její obálce.
Resumé – shrnutí výsledků bádání, je umístěno za odborným textem, většinou v cizím jazyce.
Recenze – informace o nově vydaném díle a jeho zhodnocení.