Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Slovosled, aktuální členění výpovědi

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (46 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Slovosled, aktuální členění výpovědi. Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti Aktuální členění větné V první řadě je třeba vymezit obsah pojmů věta a výpověď. Zatímco věta je jakýsi abstraktní, teoretický model, konstrukt nebo předpis, výpověď je realizací toho kterého větného vzorce v konkrétní komunikační situaci. Jestliže věta leží v oblastí obecné, formální, pak výpověď je funkčně určovanou komunikační jednotkou (v rovině komunikace zjišťujeme především funkci daného jazykového materiálu). Věta obsahuje verbum finitum (určitý tvar slovesa), výpověď tento požadavek splňovat nemusí. Ve školních osnovách stále ještě přežívá blud, že výpovědi typu Vojín Hruška., Lékař! nebo Platit! jsou jednočlennými větami. Nejsou. Jelikož neobsahují verbum finitum, můžeme je označit pouze za výpovědi (nesplňují formální požadavky, ale nelze jim upřít komunikační platnost). Tolik diskuse nad pojmy věta a výpověď. Do Prahy přijeli autobusem jihočeští učitelé. /____________//_____________________/ VJ Někteří strávili včerejší den v prostorách Pražského hradu. /_____//________________________________________/ VJ Tam navštívili Vladislavský sál. /___//____________________/ VJ východiskovýpovědi(téma) – základ výpovědi, to, co je známé ze souvislosti představuje kontextové zapojení výpovědi zajišťuje návaznost a soudržnost (koherenci) textu jádro výpovědi (réma) – hlavní, nová část sdělení podává novou informaci, zajišťuje progresivní orientaci textu každá věta je v komunikačním procesu nějak ukotvena, i výpovědi úvodní a izolované nutně předpokládají nějakou výchozí komunikační situaci, která byla impulzem k jejich vzniku téma – může být společné několika větám -->průběžné téma (Karel odešel. Bolela ho hlava) častější je tzv. tematizace rématu, kdy se réma z předchozí věty objevuje v podobě tématu ve větě nové (již pro nás nepředstavuje novou skutečnost) téma --->réma – pořádek objektivní v klidné, bezpříznakové, citově nezabarvené výpovědi réma obvykle bývá situováno na konec výpovědi jádro výpovědi je signalizováno také zvukově (větný přízvuk) réma ---> téma – pořádek subjektivní – při změně postoje mluvčího ke skutečnosti, citové zabarvenívýpovědi Krásný den to byl. /________//____/ J V Věty podle postoje mluvčího ke skutečnosti Věty z hlediska modality Věty oznamovací, které něco tvrdí nebo oznamují. V písmu je na konci věty oznamovací tečka. Základním mluvnickým prostředkem je způsob oznamovací (indikativ). Věty tázací, které vyjadřují otázku. V písmu se na konci označují otazníkem. Podle toho, nač se ptáme, rozlišujeme otázky zjišťovací (vyžadují odpověď ano – ne) doplňovací (vyžadují odpověď celým výrazem či celou větou) vylučovací (otázky tohoto typu nabízejí varianty, z nichž si má tázaný vybrat) řečnické (nepočítá se se skutečnou, nezápornou odpovědí) rozvažovací (tážeme se jimi sami sebe) Věty žádací Věty rozkazovací, které vyjadřují rozkaz nebo zákaz, vybídnutí, žádost či přání. V písmu se na konci označují vykřičníkem nebo tečkou. Základním mluvnickým prostředkem je způsob rozkazovací. Např.Podej mi tu knihu! Věty přací, v nichž uskutečnění toho, co si mluvčí přeje, nezávisí na něm nebo na adresátovi. V písmu se na konci těchto vět píše vykřičník. Tyto věty jsou uvozeny částicíať, nechť, kéž aj. se způsobem oznamovacím nebo podmiňovacím. Např.Ať se tu máte hezky! Věty zvolací, které vyjadřují citový stav. V písmu je na konci vždy vykřičník (někdy bývá připojen i otazník). Mají zvláštní postavení, neboť mohou být původem větou jakéhokoli druhu. Např.Dnes je nádherně! (původem věta oznamovací) To jste nevěděli dřív!? (původem věta tázací) Pozor! Věty oznamovací, tázací i žádací musí mít nejen odpovídající funkci, ale též své mluvnické ukazatele Není věta žádací: Bylo by vhodné, kdybyste mohla přijít zítra odpoledne. (oznamovací), neboMohla byste přijít zítra odpoledne? (tázací), přestože vyjadřuje žádost. Není věta tázací: Rád bych věděl, kdy k nám přijdeš. (oznamovací), neboBuď tak hodná a řekni mi, kdy k nám přijdeš! (žádací), přestože se jí ptáme. Věty kladné a záporné Větykladné: tvoří většinu vět.

Témata, do kterých materiál patří