Slovosled, aktuální členění výpovědi
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
vylučovací (otázky tohoto typu nabízejí varianty, z nichž si má tázaný vybrat)
řečnické (nepočítá se se skutečnou, nezápornou odpovědí)
rozvažovací (tážeme se jimi sami sebe)
Věty žádací
Věty rozkazovací,
které vyjadřují rozkaz nebo zákaz, vybídnutí, žádost či přání. V písmu se na konci označují vykřičníkem nebo tečkou. Základním mluvnickým prostředkem je způsob rozkazovací. Např. Podej mi tu knihu!
Věty přací,
v nichž uskutečnění toho, co si mluvčí přeje, nezávisí na něm nebo na adresátovi. V písmu se na konci těchto vět píše vykřičník. Tyto věty jsou uvozeny částicí ať, nechť, kéž aj. se způsobem oznamovacím nebo podmiňovacím. Např. Ať se tu máte hezky!
Věty zvolací,
které vyjadřují citový stav. V písmu je na konci vždy vykřičník (někdy bývá připojen i otazník). Mají zvláštní postavení, neboť mohou být původem větou jakéhokoli druhu.
Např. Dnes je nádherně! (původem věta oznamovací)
To jste nevěděli dřív!? (původem věta tázací)
Pozor! Věty oznamovací, tázací i žádací musí mít nejen odpovídající funkci, ale též své mluvnické ukazatele
Není věta žádací:
Bylo by vhodné, kdybyste mohla přijít zítra odpoledne. (oznamovací), nebo Mohla byste přijít zítra odpoledne? (tázací), přestože vyjadřuje žádost.
Není věta tázací:
Rád bych věděl, kdy k nám přijdeš. (oznamovací), nebo Buď tak hodná a řekni mi, kdy k nám přijdeš! (žádací), přestože se jí ptáme.
Věty kladné a záporné
Věty kladné: tvoří většinu vět.
Věty záporné, které
popírají obsah celé věty (Ten úkol ještě nemám. Nikdo nepřišel. Neozval se ani hlásek.)
popírají obsah jen některé části věty, některý větný člen (zpravidla pomocí záporky ne nebo nikoli – např. Vše se zdrželo ne mou vinou).