Povídky malostranské

Fejetonisté

Jan Neruda (Žerty, hravé i dravé), Karel Poláček, Karel Čapek, Jindřiška Smetanová, Ludvík Vaculík, Rudolf Křesťan nebo Karel Kyncl.

Povídky malostranské

Povídky

1. Týden v tichém domě (1867)

2. Pan Ryšánek a pan Schlegl (1875)

3. Přivedla žebráka na mizinu (1875)

4. O měkkém srdci paní Rusky (1875)

5. Večerní šplechty (1875)

6. Doktor Kazisvět (1876)

7. Hastrman (1876)

8. Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (1876)

9. U Tří lilií (1876)

10. Svatováclavská mše (1876)

11. Jak to přišlo, že dne 20. srpna roku 1849, o půl jedné s poledne, Rakousko nebylo rozbořeno (1877)

12. Psáno o letošních Dušičkách (1876)

13. Figurky (1877)

Obecná charakteristika

• Literární druh: epika

• Literární forma: próza

• Literární žánr: sbírka povídek

• Literární směr: realismus a idealismus + skupina Májovců

Charakteristika postav

• Pan Ryšánek a pan Schlegl

  • Pan Ryšánek – obchodník s kanafasem, klidné povahy, starý muž

  • Pan Schlegl – obchodník se železným zbožím

• Přivedla žebráka na mizinu

  • Pan Vojtíšek – laskavý, dobrotivý, chytrý, skromný, slušný

  • Bába milionová – nepřející, zlá, lakomá, prolhaná, podrzák

• O měkkém srdci paní Rusky

  • Paní Ruska – nepoučitelná, nenapravitelná, neohleduplná

Děj

Pan Ryšánek a pan Schlegl

Příběh se odehrává v Malostranském hostinci u Štajniců, který stával u Mostecké věže. Zde byli každodenními hosty pan Ryšánek a pan Schlegl. Sedávali u jednoho stolu, ale nikdy se na sebe nepodívali ani spolu nepromluvili. Příčinou bylo, že kdysi milovali jednu ženu. Pak pan Ryšánek onemocněl a dlouho do hospody nepřišel. Pan Schlegl si to v hostinci mezi tím užíval. Když poprvé po nemoci přišel pan Ryšánek do hostince, tak si zapomněl tabák. Pan Schlegl mu nabídl svůj, ale jeho sok ho ignoroval. Nakonec zjistili, že kouří stejný a dali se spolu do řeči. Od té doby se vždy spolu bavili.

Přivedla žebráka na mizinu

Povídka vypráví o starém malostranském žebrákovi panu Vojtíškovi. Lidé z Malé Strany ho měli rádi, a tak mu dávali almužnu nebo trochu tabáku a zvávali ho na jídlo. Pan Vojtíšek byl slušný, proto v neděli nikdy nežebral

Jednoho červnového dne se posadil u sochy svaté Trojice na Malostranském náměstí. Šel nejspíš někam, kde obědvají až déle. Po chvíli si k němu přisedla stará žebračka, které říkali bába Miliónová. Přezdívku získala, protože za každou vyžebranou almužnu svým chlebodárcům říkala "pánbůh Vám to zaplatí miliónkrát" na rozdíl od dalších žebráků a žebraček, kteří přáli "jenom" statisíce. Bába Miliónová začala na Vojtíška doléhat, aby spolu společně žili a žebrali. Pan Vojtíšek ji však odmítl.

Za pár dní se začaly po Malé straně ozývat zvěsti, že pan Vojtíšek není vlastně žebrák, ale bohatý měšťan, který má na Františku dva domy a žebrotou si vydělává na svůj okázalý život. Což začalo malostranské muže pohoršovat. Když se k tomu přidalo, že pan Vojtíšek má dvě bohatě provdané dcery, i ženy pan Vojtíška odsoudily.