Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Povidky-Malostranske-Jan-Neruda

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (19,7 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ – JAN NERUDA -autor- gymnázium, univerzita (nedokončená práva a filozofie) -literární druh-literární útvar-hlavní téma kritika společnosti -některé povídky jsou laděny vážně, jiné humorně, satiricky; objevuje se zde ironie - 13 povídek - nejdelší povídka je Týden v tichém domě - přímá řeč POSTAVY- Různé postavy z Malé Strany (doktoři, žebráci, vdovy, …) Děj: Povídka nás seznamuje s lidmi a jejich chováním v jednou pražském domě. Vypráví o smrti slečny Žanynky, o lásce pana Václava k Marince a pana doktora Loukoty k Josefínce, která se později provdala za pana Karla. O lásce slečny Kláry k doktorovi, který ji neměl rád, o hádkách domácího, pana Ebera se svou manželkou kvůli penězům, kterých měli málo, ale před lidmi to skrývali. Tato povídka líčí všední život v Praze, problémy a starosti obyčejných lidí. Ti dva se nenáviděli už jedenáct let. Důvodem byla žena, kterou milovali oba stejně. Jednou se točila kolem pana Ryšánka a podruhé kolem pana Schlegla, za kterého se později vdala. Možná i kvůli tomu, že byl o deset let mladší. Pan Ryšánek býval obchodníkem s kanafasema pan Schlegl obchodníkem se železným zbožím. Každý den chodili do hostince u Štajniců. Sedávali u třetího okna od vchodu, ale nikdy spolu nepromluvili a jeden si druhého nevšímal. Byli odvráceni od okna a částečně i od sebe, takže sledovali kulečníkový stůl. Když přišel hostinský, musel se zeptat každého zvlášť. Nikdy se nepodařilo mluvit s oběma současně. Ale jednou pan Ryšánek nepřišel. Pan Schlegl se dozvěděl, že dostal zápal plic. Začal se i trochu radovat, mluvil delšími větami než obvykle. Prošel se po sále a někdy se zastavil na kus řeči. Jednou, když seděl u stolu, se podíval ke kredenci na štábního lékaře, jako by mu chtěl říci, aby si s ním nedával moc práce. Přešel studený duben a přišel teplý květen, který panu Ryšánkovi svědčil. Po čase se zase vrátil na své místo. Ale neměl s sebou tabák, a tak poslal mladého sklepníka pro tabák k němu domů. Najednou se nabídl pan Schlegl se svým tabákem, ale pan Ryšánek se neozýval. Až když dostal ten svůj, poděkoval a řekl, že kouří stejný. Začali si spolu povídat a od té doby už spolu u stolu mluvili. PŘIVEDLA ŽEBRÁKA NA MIZINU- zemřel, zmrzl hrozným způsobem O MĚKKÉM SRDCI PANÍ RUSKY- přestěhovala se do domu , kolem kterého chodil každý den pohřeb VEČERNÍ ŠPLECHTY- přerušila je smějící se děvčata Vlastní m jménem byl doktor Heribert. Doktor Heribert byl synem doktora Heriberta. Nikoho si nevšímal, nikdo jeho a nikdy nikoho nevyléčil. Až do té doby než se stala zvláštní věc, o které se psalo i v novinách. Pan rada Shepeler zemřel. Když zvedali rakev, spadla jim a víko odskočilo. Mrtvola tam zůstala, jen jí vypadla ruka. Najednou se rozprostřelo velké ticho. Jen doktor Heribert vraceje se z procházky, přistoupil a chtěl dát ruku zpátky. Ale nahmatal tepa zjistil, že rada Shepeler jen spí. Odnesli ho do hostince U vápenice a doktor Heribert ho přivedl k sobě. Od té doby si ho vážili a už mu neříkali doktor Kazisvět, ale doktor Heribert. On byl zase samotářem jako před tou událostí. - přistoupí k oknu a říká ,,moře, moře,, -> moře lásky Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku Pan Vorel se přistěhoval a otevřel si krupařský krám v domě U zlatého anděla. Nikdo k němu nepřišel, tak si zapálil dýmku. Když vstoupila slečna Poldýnka, byl všude kouř. Začali mu říkat „uzený krupař“. Jediný kdo tam chodil, byl žebrák Vojtíšek. A to každou středu. Krám pustl a chudl. Asi po pěti měsících tam začali chodit židé. Povídalo se, že Malá Strana uvidí bankrot. „Kdo se jednou se židy spustí!“ Vyprávělo se, že pan Vorel bude vystěhován. Následující den byl obchod nadobro uzavřen. Následující den bylo před krámem plno lidí a vykládalo se, že pan domácí dal obchod násilně otevřít, když nemohl pana Vorla najít. A tam byl pan Vorel oběšen ve výšce na skobě. Pomáhal i policejní komisař Uhmühl. Vzal nebožtíkovu dýmku a řekl: „Tak krásně nakouřenou pěnovku jsem ještě neviděl - podívejte se!“ U tří lilií Nedokončený příběh o Nerudově lásce ke krásné dívce. Každou neděli se do hostince U tří lilií chodili tancem bavit kadeti a desátníci. Zrovna byla neděle a Neruda seděl sám poblíž okna. Venku buráceli hromy. Občas nahlédl do sálu na tančící páry, když tam spatřil krásnou dívku. Po chvíli vběhlo do sálu jiné děvče. Něco jí pošeptala a obě zmizeli ve tmě. Když se vracela, bavila se starší ženou. Neruda zaslechl, jak se baví o tom, co se stalo. Zemřela jí matka. Otočila se a namířila si to přímo k Nerudovi. Ten ji uchopil za ruku a vešli do burácející zahrady. Svatováclavská mše V této povídce vypráví Jan Neruda o tom, jak kdysi ministroval ve Svatovítském kostele. Kostelník mu jednou vyprávěl, že na noc pouštějí zlé psy a o půlnoci složí svatý Václav mši. Řekl to svým dvěma kamarádům a rozhodl se, že zůstane celou noc v chrámu. Chtěl vidět tu krásu. Taká tak učinil. Neměl strach, ale měl hlad a byla mu zima. Celý večer si představoval, jak asi bude ta mše vypadat, ale ještě před půlnocí usnul. Když se vzbudil, zjistil, že v kostele je farář, který slouží mši a v lavici sedí jeho matka a pláče. Po zakončení mše, když matka vycházela z kostela, se za ní rozběhl a políbil jí ruku. Psáno o letošních dušičkách Slečna Máry chodila už patnáct let na hřbitov s pětiletým dítětem. Kam šlo děvče, tam šla i Máry. Měla jen jedinou přítelkyni, vdovu Nocarovou. Jednou jí přišel dopis od muže, od Viléma Cibulky. Psal, že by si ji chtěl vzít. Asi za týden jí přišel dopis od jiného, od Jana Rechnera. Nevěděla, pro koho se má rozhodnout. Ale když oba zjistili, co napsal ten druhý, napsali další dopis. Rechner napsal, že nebude stát Cibulkovi v cestě a vzdává se jí.A Cibulka napsal, že se jí také vzdává, protože vidět svého přítele zoufalého. Máry si myslela, že se ještě vrátí, ale nevrátili se. Po roce se dozvěděla, že jsou oba zpustlí a neříká se jim jinak než „flamendři“. Když uplynul druhý rok Rechner zemřel a za čtyři měsíce i Cibulka. A tak jim chodila dávat květiny na hrob. Nikdy nevěděla, ke kterému m

Témata, do kterých materiál patří