Povidky-Malostranske-Jan-Neruda

POVÍDKY MALOSTRANSKÉ – JAN NERUDA

- realismus 2.polovina 19.století - Májovci
= realistické dílo, snaha zachytit život na Malé Straně v Praze
- povídky z dětství Jana Nerudy
- autor:
- nejvýznamnější představitel Májovců
- žil na Malé Straně
- básník (lyrika), prozaik (povídky)
- psal fejetony - zakladatel, literární a divadelní kritik
- novinář (redaktor) v Národních listech
- gymnázium, univerzita (nedokončená práva a filozofie)

TEMATIKA
- literární druh: próza
- literární útvar: povídky
- hlavní téma: snaha zachytit život všech společenských vrstev a že je vše o penězích
kritika společnosti

KOMPOZICE
- er forma vypravování
- některé povídky jsou laděny vážně, jiné humorně, satiricky; objevuje se zde ironie

využití formy dopisu (,,Psáno o letošních Dušičkách“)
- některé události přesně časově určeny
- 13 povídek

- autor v některých povídkách komentuje děj
- autor oslovuje sám sebe - ,, Figurky,,
- nejdelší povídka je Týden v tichém domě

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY
- převaha spisovného jazyka, často se objevují zastaralá slova – knižní
- slohový postup vyprávěcí a popisný (popis postav)
- objevují se německá slova hl. v řeči postav měšťanů
-snaží se zachytit život všech společenských vrstev
- jednotlivé postavy často předchází do dalších povídek
- přímá řeč

POSTAVY
- Různé postavy z Malé Strany (doktoři, žebráci, vdovy, …)

Děj:

TÝDEN V TICHÉM DOMĚ

Povídka nás seznamuje s lidmi a jejich chováním v jednou pražském domě. Vypráví o smrti slečny Žanynky, o lásce pana Václava k Marince a pana doktora Loukoty k Josefínce, která se později provdala za pana Karla. O lásce slečny Kláry k doktorovi, který ji neměl rád, o hádkách domácího, pana Ebera se svou manželkou kvůli penězům, kterých měli málo, ale před lidmi to skrývali. Tato povídka líčí všední život v Praze, problémy a starosti obyčejných lidí.

Pan Ryšánek a pan Schlegl
Ti dva se nenáviděli už jedenáct let. Důvodem byla žena, kterou milovali oba stejně. Jednou se točila kolem pana Ryšánka a podruhé kolem pana Schlegla, za kterého se později vdala. Možná i kvůli tomu, že byl o deset let mladší. Pan Ryšánek býval obchodníkem s kanafasema pan Schlegl obchodníkem se železným zbožím. Každý den chodili do hostince u Štajniců. Sedávali u třetího okna od vchodu, ale nikdy spolu nepromluvili a jeden si druhého nevšímal. Byli odvráceni od okna a částečně i od sebe, takže sledovali kulečníkový stůl. Když přišel hostinský, musel se zeptat každého zvlášť. Nikdy se nepodařilo mluvit s oběma současně. Ale jednou pan Ryšánek nepřišel. Pan Schlegl se dozvěděl, že dostal zápal plic. Začal se i trochu radovat, mluvil delšími větami než obvykle. Prošel se po sále a někdy se zastavil na kus řeči. Jednou, když seděl u stolu, se podíval ke kredenci na štábního lékaře, jako by mu chtěl říci, aby si s ním nedával moc práce. Přešel studený duben a přišel teplý květen, který panu Ryšánkovi svědčil. Po čase se zase vrátil na své místo. Ale neměl s sebou tabák, a tak poslal mladého sklepníka pro tabák k němu domů. Najednou se nabídl pan Schlegl se svým tabákem, ale pan Ryšánek se neozýval. Až když dostal ten svůj, poděkoval a řekl, že kouří stejný. Začali si spolu povídat a od té doby už spolu u stolu mluvili.