Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Proměna_F.Kafka

PDF
Stáhnout kompletní materiál zdarma (182,01 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.

Proměna Franz Kafka ANALÝZA UMĚLECKÉHO TEXTU: Překlad: Vladimír Kafka, nakladatelství B4U Publishing, první vydání, 2007 Téma: Proměna člověka ve hmyz Motiv: trest, bezvýchodnost, sobectví, odpor rodiny, změna vztahů, osamělost, odcizení, práce, vyřazení ze společnosti, absurdita Časoprostor: maloměstský byt, pokoj Řehoře, čas neudán Kompoziční výstavba: chronologická, občasné vzpomínání na minulost Tři části – 1. Řehoř zjistí, že je hmyz 2. změna vztahů v rodině, snaha soužití, vyrovnání se se situací 3. odcizení, odpor rodiny, smrt Řehoře Literární druh: epika Literární žánr: povídka Vypravěč / lyrický subjekt: vševědoucí vypravěč, popisuje děj z pohledu Řehoře Postavy: Řehoř Samsa – Obchodník, pracovitý, starostlivý, zodpovědný, stará se o rodinu – živí je, klidný, smířený s osudem, svědomitý, snížená sebedůvěra Markétka – sestra Řehoře, hodná, snaží se překonat odpor k proměněnému bratrovi, stará se o něj, je hudebně nadaná – hraje na housle, kvůli nedostatku finančních prostředků musí začít pracovat, později je ji bratrův stav lhostejný Otec – přísný, praktický, nesnáší proměněného syna, hnusí se mu, musí začít pracovat Matka – lituje Řehoře, myslí si, že je jeho stav přechodný, čeká až se přemění zpátky, Řehoř ji děsí, má z něj hrůzu, musí si najít zaměstnání, později je pro ni Řehoř jen břemenem, jako pro zbytek rodiny Gréta – služebná, Řehořem opovrhuje, nazývá ho „to“ Vyprávěcí způsoby: er-forma, polopřímá řeč, nevlastní přímá řeč, přímá řeč zřídka Typy promluv: pásmo vypravěče, monology, dialogy, vnitřní monology hlavní postavy Jazykové prostředky: spisovný, jednoduchý jazyk, srozumitelné, neutrální slova, strohé, přechodníky, eufemismus – př. „Z chřípí mu slabě unikl poslední dech.“ Děj: Řehoř Samsa pracuje jako cestující úředník, ráno po probuzení zjišťuje, že se proměnil ve hmyz. "Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz." Jeho proměna ho v první chvíli nevyděsí, nýbrž v něm vyvolá obavy, že nepřijde včas do práce. Postupně zjišťuje, že hlavní problém bude naučit se se svým novým tělem sžít a smířit se s faktem, že již neumí mluvit lidskou řečí a jeho vlastní rodina se jej štítí. Jediný, kdo se Řehoře neštítí a alespoň v první chvíli se o něj stará, je jeho sestra Markétka, která mu nosí mu jídlo. Jenže postupem času jak ona, tak celý zbytek rodiny začnou Řehoře nenávidět. Už to pro ně není člen jejich rodiny, ale jen přítěž. Matka do pokoje k Řehořovi vůbec nechodila. Když se odhodlala, Řehoř vyběhl z pokoje, aby nebyl matce na očích, ta se ovšem vyděsila a otec musel Řehoře zahnat zpět do pokoje. Házel po něm při tom jablka, ale jedno Řehoři zůstalo zaryté v těle. Finanční situace rodiny se zhoršuje. Doposud rodinu živil Řehoř. Nyní nemůže sestře platit konzervatoř, proto Markéta i rodiče začnou pracovat. I tak musí rozprodávat majetek a pronajmout jeden pokoj v bytě. Jednoho dne nájemníci poslouchají Markétinu hru na housle, která zaujme i Řehoře. Nájemníci však Řehoře spatří a okamžitě odcházejí z podnájmu. Ve víře, že Řehoř nerozumí lidským slovům, dokonce před ním samotným o něm mluví jako o někom, koho je třeba se zbavit. Řehoř uznává, že jeho život nemá smysl. Tu noc umírá a ráno ho najde služka, která jediná se ho nebála. Celé rodině se uleví a přestěhují se do menšího bytu. LITERÁRNĚHISTORICKÝ KONTEXT: Kontext autorovy tvorby: Dílo se řadí do předválečné prózy světové literatury 1. pol. 20. stol. Proměna je jedno z mála děl, které bylo vydání během autorova života, (vydáno časopisecky roku 1915, v první polovině autorovy tvorby). Kafka byl ovlivněn expresionismem, existencialismem a absurdní literaturou. Vyrovnával se s vyvrženectvím (německý Žid v Praze). Také ovlivněn špatným vztahem s otcem. Typickými rysy jsou odcizení, pesimismus, izolovanost, bezmocnost, ponižování a mnohoznačnost díla. Kafka se cítil nepochopený, uzavřený, nešťastný, pocit nemohoucnosti, a to všechno se odráželo v jeho postavách. Franz Kafka Nejznámější pražský německý autor. Narodil se roku 1883. Pocházel z židovsko-německé rodiny, proto psal jen německy. Jeho otec byl obchodníkem. Chtěl, aby syn šel v jeho šlépějích. Byl autoritativní, sebevědomý, společenský, ale Kafka byl pravým opakem. Proto si s otcem nerozuměl a trpěl, což se promítá do jeho tvorby. Měl 2 bratry a 3 sestry, kteří zemřeli v dětství, nebo později v koncentračních táborech. Studoval práva a dějiny umění. Pracoval v pojišťovně, práci neměl rád, nebyl schopný ji opustit, ze svých problémů se vypisoval. Měl problémy se ženami. Dva krát byl zasnouben s Felícií Bauerovou. Později ještě s Milenou Jesenskou a Dorou Diamantovou. Jeho životním přítelem byl Max Brod, který zachraňoval jeho dílo a po smrti Kafky (1924, onemocněl tuberkulózou) ho vydával. Další díla: Proces, Zámek, Amerika, Dopisy rodičům Další autoři: Pražští němečtí autoři – Meyrink, Werfel, Kisch, Brod Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre – Nevolnost Ztracená generace – Ernest Heminway (Komu zvoní hrana, Sbohem, armádo, Fiesta, Zelené pohorky africké), Erich Maria Remarque (Na západní frontě klid, Tři kamarádi), Romain Rolland (Petr a Lucie) Literární / obecně kulturní kontext: Počátek 20. století. – experimentální / moderní próza (existencialismus – otázka smyslu bytí). Základními rysy v literatuře je bourání dějové linie (potlačení dějové složky), prolínání časových a významových rovin, složitá symbolika, prvky absurdity, nejde o zobrazení vnější reality, ale o srovnání vnitřního světa hrdiny s okolím, využívání podtextu.

Témata, do kterých materiál patří