Biliár o půl desáté

Biliár o půl desáté

Autor: Heinrich Böll
Rok vydání: 1959
Originální název: Billard um halb Zehn
Čtené vydání:

BÖLL, Heinrich. A neřekl jediné slovo, Biliár o půl desáté. Svazek 586, 4707. publikace, 3. vydání. Praha: Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění. ISBN 01-041-88.

Forma:

Literární žánr: román
Literární druh: próza

Jazykové prostředky:
Text knihy je psán spisovným jazykem. Autor kombinuje retrospektivní časovou posloupnost a vnitřní řeč, což vytváří dojem vzpomínání či zpovědi. V textu je využita jak přímá řeč, tak i vnitřní řeč, polopřímá řeč a dialogy z jedné strany (čtenář vidí pouze to, co říká jedna osoba a z toho odvozuje, co říká osoba druhá). Většinu děje zabírá retrospektivita a jen malá část popisuje události z přítomnosti (respektive rok 1958).

Obsah:

Děj:
Příběh knihy popisuje jeden den, 6. září 1958, kdy se v nejmenovaném západoněmeckém městě sejdou členové rodiny Fähmelových, aby oslavili osmdesáté narozeniny Jindřicha Fähmela. Tento den se nijak výrazně neliší od jejich běžného života, kromě nečekaného příjezdu Johany Fähmelové, Jindřichovi manželky, a pana Schrilly, švagra Roberta Fähmela, Jindřichova posledního žijícího syna. Příběh je prokládán vzpomínkami členů rodiny, v nichž se čtenář seznamuje s posledními 50 lety německé historie a jak ovlivnila osudy rodiny Fähmelových.

Detailní průběh 6. září 1958:
Příběh knihy začíná dopoledním telefonátem Roberta Fähmela, statika, své sekretářce Leonoře. Robertovu kancelář těsně předtím navštívil důležitě vyhlížející muž, jistý pan Nettlinger, který nutně Roberta hledá. Leonora, i když nesmí, řekne panu Nettlingerovi, kde Roberta najít. V poledne odchází Leonora s Jindřichem Fähmelem, Robertovým otcem na oběd a pomoci mu uspořádat dokumenty v jeho kanceláři. Mezitím Robert, tak jako každý den, hraje biliár v hotelu Princ Jindřich, kam jej přijde hledat pan Nettlinger. Robert, který dbá na dodržování svého pracovního harmonogramu, se mu vyhne a po anglicku opustí hotel. Odpoledne se pan Nettlinger zastaví ve vězení, kde vyzvedne pana Schrillu, Robertova švagra, se kterým trávili čas v emigraci. Schrilla stráví odpoledne (po obědě s Nettlingerem) prohlídkou rodného města, ve kterém nebyl přes 20 let. Robert se setkává se svým otcem a společně tráví odpoledne v nádražní kavárně. Odtud se přesunou k opatství Svatý Antonín, kde setkávají s Ruth a Josefem, Robertovými dětmi, a Mariannou, Josefovou snoubenkou.

Vliv velkých dějin na ty malé – příběh rodiny Fähmel:
I přesto, že celý příběh knihy popisuje jen jeden obyčejný den, hlavní roli v příběhu hrají retrospektivní části. V nich je popsáno 50 let vývoje v Německu, od roku 1907 do roku 1958. Ten je čtenáři vyložen pomocí životního příběhu Jindřicha, Johanny a Roberta Fähmelových. Celá rodinná historie začíná roku 1907, kdy do města v západní části Německa (které se v lecčem podobá Kolínu nad Rýnem) přijíždí Jindřich Fähmel, mladý a ctižádostivý architekt s cílem usadit se a získat si věhlas výborného architekta. Brzy získává zakázku na stavbu opatství, které se stane jeho životním dílem. Můžeme zde nahlédnout do předválečné německé společnosti; charakterizované puritánskými standardy a tvrdou německou výchovou. Roku 1908 se Jindřich ožení s Johannou Kilbovou, s níž má 7 dětí (jen jedno se přežije do dospělosti).
Roku 1914 Jindřich odchází do války; v této době žijí jen jeho 2 děti. Ve válce, v bitvě na Sommě, padnou všichni příslušníci rodiny Kilbových, Jindřichovi švagři, čímž tento významný rod vymře během jediného dne. Po válce se Jindřich vrátí k rodině, kde společně přežívají nejistá 20. léta a období hyperinflace. Jindřich nadále pracuje jako architekt a vychovává své 2 syny, Ottu a Roberta. Ve 30. letech, s nástupem nacismu a hospodářské krize, musí rodina poslat Johannu do psychiatrické léčebny. Ještě předtím je však Robert z politických důvodů uvězněn a mučen, avšak s pomocí Nettlingera, který ho věznil, se jemu a jeho příteli Schrillovi podaří utéct do Nizozemí. Krátce po jeho útěku Edita, Robertova přítelkyně a Schrillova sestra zjistí, že je těhotná. Ujme se jí Johanna, která se po jejím brzkém úmrtí (zemřela ve 24 letech) a předtím, než je poslána do léčebny, stará o její děti, svá vnoučata. V této části knihy autor popisuje nejistotu doby, kdy se lidé na sebe nemohli spolehnout a kde i vlastní krev přestala ztrácet svou hodnotu (Otta rodinu zradí a udá, sám umře ve válce).
V průběhu 2. světové války jsou obvinění proti Robertovi stažena, a tak se vrací do vlasti za svou rodinou. Je však poslán na frontu, kde pracuje jako statik v demoličním oddílu. Dostane za úkol zničit opatství Svatý Antonín, což provede. Po válce je chvíli držen v zajetí, než se vrátí do normálního života, kde pracuje jako statik a vychovává svého syna Josefa a dceru Ruth.
Dál vede normální život, kdy se snaží smířit s tím, čím si on a společnost museli projít.