Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Revizor

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (18,25 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Název knížky:Revizor Žánr: satirická komedie Autor:Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852) zakladatel ruského realismu a dramatik světového významuruský prozaik a dramatik ukrajinského původupředstavitel ruského romantismu s velmi silnými prvky kritického realismu, za jehož zakladatele je v ruské literatuře považovánobdivoval Puškina→ spojením grotesknosti a ironičnosti s osudovou tragikou hrdinů povídek na něj navázalodsuzoval společnost složenou z chladných, malicherných, všedních povah, ideál = mravně dokonalá společnostjeho otec vášnivý milovník divadla (psal verše i komedie), založil divadlo → Gogol v něm hrál (zásadně ženské role)vychován v přesvědčení, že je geniální a zázračné dítěpo absolvování gymnasia odešel koncem roku 1828 do Petrohradu, kde byl přijat do divadla, ale nebyl úspěšnýpoté se pokusil vydat své básně a uspořádat výstavu svých obrazů, ale setkal se s velkou kritikou → nakonec působil jako úředníkléta 1836–1839 strávil většinou v Itáliiroku 1844 podnikl cestu do Jeruzalémapřed svou smrtí prožíval hlubokou depresi, začínal podléhat náboženským a mystickým náladám a pochybnostem o smyslu činnosti a svého díla a je poměrně pravděpodobné, že zešílelsoučasníci: Honoré de Balzac (Lidská komedie), Gustave Flaubert (Paní Bovaryová), Charles Dickens (Oliwer Twist, Kronika Pickwickova klubu)další díla: Petrohradské povídky (1842), Mrtvé duše (1842 – satirický román) Místo a doba děje:Neurčité malé městečko v Rusku; za vlády Mikuláše I. (1825 – 1831) Téma: Gogol zachycuje tupost, nevzdělanost a zkaženost úředníků v jednom ruském provinčním městečku prolezlém korupcí a různými jinými neřestmi, nastavil zrcadlo všem, jejichž charakter je pokřiven podlézavostí a úplatkářstvím. Obsah: Celý děj se odehrává v menším blíže neurčeném ruském městečku v 19. století a odehraje se během 24 hodin. Do městečka má přijet revizor z Petrohradu. Celé město se na jeho příjezd připravovalo a snažilo se zakrýt nepravosti a nedostatky města a jeho správy. V tu dobu přijel do města Ivan Alexandrovič Chlestakov, chudý úředník, který se ve městě pouze zastavuje na cestě za svým otcem. Všichni ve městě si proto začnou myslet, že právě Chlestakov je oním revizorem a začnou mu tzv. podlézat. Protože je Chlestakov na mizině, rozhodne se situaci využít a dary a pozvání přijmout. Je ubytován v rodině hejtmana, svádí jeho manželku, hejtmanovu dceru požádá o ruku. Protože se ale brzy začne bát prozrazení a příjezdu opravdového revizora, městečko i se svým sluhou opustí. Z jeho dopisu zachyceného místním poštmistrem se posléze obyvatelé městečka dozvídají, že Chlestakov nebyl revizorem a celou dobu lidi podváděl. Hra končí příjezdem pravého revizora do města. Hlavní postavy: Ivan Alexandrovič Chlestakov - petrohradský mládenec, úředníček, podvodník, lhář, povaleč; jedná bez rozmyslu, využívá hlouposti a strachu úředníků; rád hraje karty Osip - prohnaný, vypočítavý sluha; je chytřejší než jeho pán Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij (policejní direktor) - nicotná (bezvýznamná) existence; malicherný (ulpívající na maličkostech), směšný, chová se důležitě a důstojně; ze strachu jedná bezhlavě jako zbavený vůle, bere úplatky Anna Andrejevna - žena policejního direktora; s každým koketuje, zvědavá, marnivá Marja Antonovna - dcera policejního direktora; Chlestakov ji požádá o ruku Kompozice:5 jednání, chronologický děj ExpoziceAutor nás seznamuje jak s městskými úředníky, tak i s Chlestakovem a jeho sluhou. Divák se dovídá, že se jedná o bezvýznamnou osobu, a proto na něj přehnaný respekt úředníků působí komicky.KolizeHejtman spolu s ostatními pokládá Chlestakova za skutečného revizora. Po počátečních zmatcích se falešný revizor dostává do obrazu a zápletka se dále rozvíjí. Během audience jednotlivých úředníků u Chlestakova vychází zcela najevo jejich povaha.KrizeChlestakov se již chystá odjet, ale ještě se stihne zasnoubit s Marjou Antonovnou. Hejtman zažívá svůj osobní triumf a neprozřetelně nechává svého potenciálního zetě odjet. Jelikož se jedná o realistické dílo, není Chlestakov nijak potrestán, jak by tomu bylo u tradiční komedie.PeripetieNa scénu přichází poštmistr s dopisem, ze kterého se všichni dovídají pravdu. Hejtman je pokořen, úředníci sklidili všeobecný posměch.ZávěrNakonec přichází nečekaný zvrat v podobě četníka se zprávou o příjezdu skutečného revizora. V tuto chvíli všichni účinkující ustrnou na svých místech a vytvoří tak živý obraz, jenž vyobrazuje reakce postav na nastávající potíže. Jazykové prostředky: Autor využívá jazyka postav k podpoření jejich charakteristiky i k vyjádření jejich duševního stavu. Využívá jednoduchého jazyka i hovorových výrazů.V dialozích hovorový jazyk, místy až nespisovný. V díle se objevují, jak slova stylově neutrální, tak i slova zabarvená (křupan, huso, mizera, …)velice důvtipnádialogydějová zápletka je vystavěna jako anekdotaautor využívá motivu záměnykontrasty - groteskní komika X krutá realita ruské společnostizachycena psychologie postav - žádná z postav není výrazně kladnávýstižné charakteristiky ukazují na jednotlivé sociální typy (vše je umocněno v promluvách = povaha jednajících postav se odhaluje v dialogu) Aktuálnost díla:Revizor je jedna z nejvýznamnějších a nejčastěji uváděných her světového činoherního repertoáru. Jednotlivé postavy se staly prototypem i pojmenováním pro styl chování – „chlestakovština“. Ve své době se jeho jazykových obratů a výrazů začalo všeobecně používat mezi mládeží. Hra byla mnohokrát zfilmována, včetně české verze s Vlastou Burianem z roku 1933. Je zároveň groteskním obrazem tehdejší ruské společnosti i nadčasovou kritikou spole

Témata, do kterých materiál patří