Revizor

Osip - prohnaný, vypočítavý sluha; je chytřejší než jeho pán

Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij (policejní direktor) - nicotná (bezvýznamná) existence; malicherný (ulpívající na maličkostech), směšný, chová se důležitě a důstojně; ze strachu jedná bezhlavě jako zbavený vůle, bere úplatky

Anna Andrejevna - žena policejního direktora; s každým koketuje, zvědavá, marnivá

Marja Antonovna - dcera policejního direktora; Chlestakov ji požádá o ruku

Kompozice: 5 jednání, chronologický děj

• Expozice
  Autor nás seznamuje jak s městskými úředníky, tak i s Chlestakovem a jeho sluhou. Divák se dovídá, že se jedná o bezvýznamnou osobu, a proto na něj přehnaný respekt úředníků působí komicky.

• Kolize
  Hejtman spolu s ostatními pokládá Chlestakova za skutečného revizora. Po počátečních zmatcích se falešný revizor dostává do obrazu a zápletka se dále rozvíjí. Během audience jednotlivých úředníků u Chlestakova vychází zcela najevo jejich povaha.

• Krize
  Chlestakov se již chystá odjet, ale ještě se stihne zasnoubit s Marjou Antonovnou. Hejtman zažívá svůj osobní triumf a neprozřetelně nechává svého potenciálního zetě odjet. Jelikož se jedná o realistické dílo, není Chlestakov nijak potrestán, jak by tomu bylo u tradiční komedie.

• Peripetie
  Na scénu přichází poštmistr s dopisem, ze kterého se všichni dovídají pravdu. Hejtman je pokořen, úředníci sklidili všeobecný posměch.

• Závěr
  Nakonec přichází nečekaný zvrat v podobě četníka se zprávou o příjezdu skutečného revizora. V tuto chvíli všichni účinkující ustrnou na svých místech a vytvoří tak živý obraz, jenž vyobrazuje reakce postav na nastávající potíže.

Jazykové prostředky:

• Autor využívá jazyka postav k podpoření jejich charakteristiky i k vyjádření jejich duševního stavu. Využívá jednoduchého jazyka i hovorových výrazů.

• V dialozích hovorový jazyk, místy až nespisovný. V díle se objevují, jak slova stylově neutrální, tak i slova zabarvená (křupan, huso, mizera, …)

• velice důvtipná

• dialogy

• dějová zápletka je vystavěna jako anekdota

• autor využívá motivu záměny

• kontrasty - groteskní komika X krutá realita ruské společnosti

• zachycena psychologie postav - žádná z postav není výrazně kladná

• výstižné charakteristiky ukazují na jednotlivé sociální typy (vše je umocněno v promluvách = povaha jednajících postav se odhaluje v dialogu)

Aktuálnost díla: Revizor je jedna z nejvýznamnějších a nejčastěji uváděných her světového činoherního repertoáru. Jednotlivé postavy se staly prototypem i pojmenováním pro styl chování – „chlestakovština“. Ve své době se jeho jazykových obratů a výrazů začalo všeobecně používat mezi mládeží. Hra byla mnohokrát zfilmována, včetně české verze s Vlastou Burianem z roku 1933.

Je zároveň groteskním obrazem tehdejší ruské společnosti i nadčasovou kritikou společnosti. Úvodní motto: “Nevrč, brachu, na zrcadlo, máš-li hubu křivou.” Závěr: “Čemu se smějete? Sami sobě SE smějete!” Tím dokládá, že hra je aktuální dodnes.