Romeo, Julie a tma
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
JAN OTČENÁŠEK
Romeo, Julie a tma
-
literární forma, druh a žánr
próza, epika, novela (milostná)
-
téma a motiv
téma: tragická láska na pozadí 2WW, postavení Židů za války, sebeobětování
motiv: student, maturita, úkryt, láska, pomoc, strach,… -
časoprostor
čas: 1942 – období heydrichiády (atentát na Heydricha) (květen-červen)
prostor: Praha -
kompoziční výstavba
13 kapitol, chronologicky, v úvodu citace Shakespeara, má prolog i epilog -
vypravěč
er-forma, vypravěč je pozorovatel děje -
postavy
-
Pavel – 18 let, maturant, obětavý, starostlivý, dobrosrdečný, věřil ve své sny a lásku k Ester
-
Ester – cílevědomá, nechce zemřít, odvážná, statečná (postavila se smrti), milá, skromná
-
pan Čepek – kladná postava, nápomocný (pomáhal ukrýt E), odhodlaný bojovat proti fašismu
-
pan Rejsek – udavač, záporná postava, falešný, chová se povýšeně, spolupracuje s Němci
-
-
vyprávěcí způsoby
přímá řeč, nepřímá řeč, polopřímá -
typy promluv
dialogy, vnitřní monology a úvahy, spisovná čeština u vypravěče, hovorová a nespisovná a postav, studentský slang, germanismy,… -
kontext autorovy tvorby
2. polovina 20. století
Jan Otčenášek (1924 – 1979)
-
narozen v Praze
-
vystudoval OA
-
členem ilegálního hnutí mládeže ve skupině Předvoj
-
pracoval jako účetní, krátce jako redaktor Československého rozhlasu, spisovatelem z povolání, dramaturgem na Barrandově
-
zemřel na rakovinu plic
-
další díla: Mladík z povolání, Víkend uprostřed týdně, scénář Byl jednou jeden dům
literární/obecně kulturní kontext
ČESKÁ PRÓZA 2. POL. 20. STOLETÍ
-
představitel 2. vlny válečné prózy
-
klade se větší důraz na vnitřní svět postav
-
jednalo se spíše o jakousi psychologickou analýzu (né popis událostí, ale jejích dopad na lidí)
-
Otčenášek psal také budovatelská díla a patřil do oficiálního proudu
-
3 proudy literatury:
-
oficiálně publikovaná – Ladislav Fuks, Bohumil Hrabal, Ota Pavel (Smrt krásných srnců)
-
samizdatová – vydávalo se malé množství exemplářů opisovaných na psacím stroji, tajně
kolovalo mezi lidmi
– E. Kantůrková, I. Klíma -
exilová – Josef Škvorecký (Zbabělci), Arnošt Lustig, Milan Kundera (Žert, Směšné lásky),…
-
-
obsah
Na začátku prolog: "Staré domy jsou jako staří lidé: plny vzpomínek". Netušíme, že se jedná o Pavla, který chce spáchat sebevraždu. Mluví se zde o bolesti a smutku.
Hlavní hrdina Pavel přichází do parku na lavičku zakouřit si (čeká, než bude moci do kina), sedne si vedle plačící dívky. Po počátečních rozpacích zjistí, že je Židovka a brečí, protože nenastoupila do transportu do Terezína. Baví se o maturitě, o kině. Nejedná se o lásku na první pohled. Pavel se rozhodne, že ji schová za krejčovskou dílnou svého otce. Dojde kvůli tomu pozdě domů, rodiče sice ví, že lhal, ale nechají ho. Druhý den je spáchán atentát na Heydricha, tudíž začne platit zákaz vycházení. Nicméně i přes tento zákaz Ester navštěvuje a nosí jí jídlo. Postupně mezi nimi vzniká láska, plánují společnou budoucnost a vypráví si o minulosti. Ester vzpomíná na rodiče, na kamarádku Jitku a první lásku Jarka.