12.Smrt v Benátkách

12) Smrt v Benátkách – Thomas Mann

Thomas Mann (1875 – 1955) – prozaik a esejista, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1929). Pocházel z Lubecku, žil v Mnichově, po nástupu Hitlera k moci byly jeho knihy veřejně páleny. Emigroval do Švýcarska, ČSR a poté do USA. Vstoupil do literatury novelami.

SMRT V BENÁTKÁCH

Tato novela vznikla roku 1913 a stala se jednou z nejoblíbenějších kratších próz od tohoto německého autora navzdory jeho rozhodnutí, že dílo není vhodné pro knižní vydání. Hlavním námětem novely je, stejně jako u zbytku autorových prací, vztah umělce k životu.

Druh, žánr
Druh – epika - založena na dějovosti, vyprávění příběhu

Žánr – novela – příběh s podobnými vlastnostmi jako povídka, ale s více postavami, zpravidla končí pointou / povídka – příběh s jednoduchým dějem a několika postavami, jejichž charakter se nevyvíjí, bývá zakončená pointou

Celková charakteristika

Novela tematizuje některé ze základních otázek Mannovy tvorby, jako je polarita života a umění, rozumu a citu, blízkost krásy a smrti. Umělecká problematika je zde zpřítomňována prostřednictvím hlavního hrdiny, slavného a úspěšného spisovatele.

Stručný obsah

Hlavním hrdinou je úspěšný postarší spisovatel Gustav von Aschenbach, který vede osamělý život - žena mu záhy zemřela a jediná dcera se vdala a s otcem se moc často nestýká. Aschenbach je doslova otrokem svého nadání, cítí se povinen svůj talent zužitkovat a tak bez ustání pracuje, aniž by poznal, co je skutečný život. Nakonec se ale přece jen rozhodne, že by mu kratší prázdniny pomohly, a poté, co vystřídá několik turistických středisek, odcestuje do Benátek, které pro něj mají mystický význam. V hotelu ho velmi zaujme polská šlechtická rodina a především jejich syn Tadzio, ve kterém Aschenbach nachází opravdový ideál krásy. V Benátkách nicméně vládne špatné počasí, které neprospívá spisovatelovu zdraví, a tak se Aschenbach rozhodne odjet. Svého rozhodnutí ale záhy lituje a odjezd mu naštěstí překazí nepříjemnost se zavazadly. Aschenbach se proto rozhodne zůstat a pomalu zjišťuje, že místo nechce a nemůže opustit právě kvůli krásnému polskému chlapci. V následujících dnech se Tadzio stává sluncem Aschenbachova žití, ten ho všude pronásleduje pohledem a obdivuje se jeho dokonalé kráse. S chlapcem ale nemluví, nemá dost odvahy ho oslovit. Tadzio mu jeho pohledy opětuje, avšak to, co se u Aschenbacha dá nazývat jistým druhem lásky, je u chlapce pouhá dětská zvědavost a radost ze zájmu někoho cizího o jeho osobu. Tadzio je pro Aschenbacha velkou inspirací, pod vlivem chlapce vytvoří spisovatel výbornou stať, o které se mluví jako o jeho nejlepší práci. Ve stejnou dobu vypukne v Benátkách epidemie indické cholery, kterou zpočátku úřady zatajují, aby nepřišly o turisty, ale která se nakonec projeví ve své plné síle a hrůze. Aschenbach se pravdu o epidemii dozví velmi brzy, není ale schopen z Benátek odjet, protože se nedokáže odpoutat od Tadzia. Nakonec ovšem odjíždí i polská rodina a zničený Aschenbach umírá pod vlivem choroby i chatrného psychického zdraví, když naposledy pozoruje Tadzia, jak si hraje s dětmi na pláži.