shaw-pygmalion

Ve skupince nastane úžas, když je muž všem okolo říct, ze kterého místa pocházejí. Mezitím přestane pršet a lidé se rozcházejí. Jeden pán se zajímá o jeho schopnosti, ale květinářka do rozhovoru stále vstupuje svým lamentováním. Muž se zpásiníkem se na ní osočí, vyčte jí její nespisovnou mluvu a pronese, že by jí mohl za tři měsce vydávat za vévodkyni. Zjistí, že druhý pán je plukovník Pickering za kterým chtěl jet do Anglie a ten zase zjistill že muž se zápisníkem je profesor Higgins, za kterým přijel on. Pánové společně odcházejí, dívka je přemlouvá ke koupi květin, když si nechtějí nic koupit, hodí jim košík pod nohy a naštve se. Profesor Higgins jí tedy hodí hrst mincí a odchází. Mezitím příjde Freddy s taxíkem, zjišťuje, že matka s dcerou už odešly a tak si taxík bere květinářka. Taxíkář jí nakonec nic neúčtuje, květinářka přichází domů, do prostého chudého pokojíku a jde spát.

Druhé dějství:

Je 11 hodin dopoledne následujícího dne, oba pánové si povídají o fonetice v kanceláři profesora Higginse, když se objeví paní Piercová, hospodyně, a ozamuje, že za panem profesorem příšla mladá obyčejná dívka s hrozným přízvukem. Profesor Higgins ji vybídne, aby ji přivedla, že aspoň ukáže plukovníkovi, jak si dělá záznamy.

Vejde paní Piercová s květinářkou, která by chtěla, aby jí profesor Higgins dával hodiny, protože by chtěla být květinářkou v obchodě. Ten ji zprvu odmítá, ale po menších hádkách se vsadí s plukovníkem, že ji z ní udělá kultivovanou mladou dámu. Květinářka – Líza – se z prvu brání, nechce u profesora zůstat, a paní Piercové se to také nelíbí, nakonec se mu ji podaří přesvědčit pomocí čokoládových bombónů. Paní Piercová se profesora snaží přesvědčit o tom, že nemůže s Lízou nakládat jako s nějakou věcí, ale nepovede se jí to. Líza bude příštího půl roku u profesora Higginse bydlet, naučí se slušné mluvě a chování a poté, jako test, půjde do Buckinghamského paláce a bude se vydávat za dámu s vysoké společnosti. Líza o to zrovna moc nestojí, ale chce se naučit mluvit spisovně a tak zůstane.

Paní Piercová ji odvede do jejího pokoje a pak do koupelny. Pro Lízu je to nová věc, nikdy se nekoupala a také to dá paní Piercové zabrat, než ji dostane do vany. Líze se to vůbec nelíbí a hrozně u toho křičí.

Dole v pracovně si mezitím pánové povídají o jejich vztazích k ženám, profesor Higgins vysvětluje, proč je zapřísálý starý mládenec a že to rozhodně měnit nehodlá. Příjde paní Piercová a upozorňuje pana profesora, že před Lízou nesmí klít, aby to nepochytila, aby nesnídal v županu, nepoužíval ubrus jako utěrku, zkrátka, aby se choval v její přítomnosti slušně.

K překvapení všech se u pana Higginse objeví Alfréd Doolitle, otec Lízy. Ukáže se postarší statný popelář, který má velmi zajímavé rysy a výrazný hlas. Napřed se chvíli dohadují o tom, jestli si Lízu odevede domů nebo ne, ale pan Doolitle profesora Higginse ubezpečí, že si domů odvést nechce. Nepřímo ho požádá o pět liber, profesor Higgins zjistí, že je to velmi dobrý řečník a nabídne mu, že ho také naučí slušné mluvě. Ten ale odmítne, jen si vezme pět liber. Když je na odchodu, potká Lízu a ani jí nepozná. Chvíli si povídají a její otec odchází.