Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Slezské písně

DOCX
Stáhnout kompletní materiál zdarma (16,37 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.

Název knížky:Slezské písně Žánr:epické a lyrické básně, balady Autor:Petr Bezruč (*15.09.1867 - †12.02.1958) • český básník • vlastním jménem Vladimír Vašek • narodil se v Opavě v rodině gymnazijního profesora Antonína Vaška, známého buditele ve Slezsku a jednoho z prvních odpůrců pravosti Rukopisů • studoval na gymnázium v Brně • po gymnáziu studoval klasickou filologii v Praze, avšak předčasně se vrátil zpátky do Brna a stal se úředníkem nádražní pošty • byl velmi uzavřený, nevěřil si • svoje básně poslal do časopisu ČAS (Herbenovi) - zalíbily se jim tam a tak byly vydány • sám sebe kreslil na pohlednice jako ještěra (humoristicky) • léta 1891-1893 prožil ve Frýdku Místku, kde poznal sociální i národní poměry podbeskydského kraje • v letech 1899-1900 vážně onemocněl • za 1. světové války byl vězněn pro domnělé autorství protirakouské básně, která byla otištěna v emigrantském časopise • v roce 1928 odešel z brněnské pošty do výslužby a žil převážně v Kostelci na Hané • díla: básnická sbírka "Slezské písně" lyrické konfese "Kdo na moje místo, Jen jedenkrát" básně "Škaredý zjev, Ondráš, Vrbice, Stužkonoska modrá" lidové pamflety "Markýz Géro, Dva hrobníci" humoristické dílo "Lolo a druhové, Povídky z Kafé Lustig a mnoho dalších" Místo a doba děje:2. polovina 19. století, oblast Těšínska, Ostravska a Opavy Téma:Obraz národního a sociálního útisku slezského lidu, výzva k vzpouře a naděje na úspěch. Obsah: Těžiště sbírky tvoří básně spontánně vyvřelého vzdoru proti národnostnímu a sociálnímu útlaku ve Slezsku na konci minulého století. Na základě vlastních zkušeností, získaných v dětství a mládí pobytem ve Slezsku, básník mnohotvárným způsobem vyjadřuje zjitřený individuální i společenský protest. Činí tak formou balady (Kantor Halfar, Maryčka Magdonova), zejména však dvojí základní autostylizací lyrického hrdiny. V řadě básní pateticky promlouvá chraplavým hlasem lidového barda jako mluvčí či ztělesnění zástupců (Kdo na moje místo, Ostrava, 70.000…), v jiných prochází jako prostý poutník křížem krážem těžce zkoušeným krajem a nevzrušeně referuje o zážitku či události spojené s oním místem (Žermanice). Tón této výpovědi je zpravidla nostalgický a souzní leckdy i s intimní milostnou zkušeností (Jen jedenkrát). • Epické básně: sociální balady (Maryčka Magdonova, Kantor Halfar) • Lyrika intimní: autor sám vstupuje do situace jako osamělý člověk (Jen jedenkrát, Červený květ) • Lyrika společenská: odnárodňování (70.000) = popolšťování a poněmčování, lhostejnost Prahy k osudu slezského lidu 1) Kantor Halfar • sociální balada • příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky, nedostal proto stálé místo, dohnán společností k sebevraždě (ironie - konečně dostal místo za hřbitovní zdí) 2) 70.000 • národnostní báseň • děj: Ve Slezsku zbylo už jenom sedmdesát tisíc Čechů. Sto tisíc lidí bylo poněmčených, sto tisíc popolštěných, autor krizi přirovnává ke kopání sedmdesáti tisíců hrobů; lidé prosí Boha, ale marně. Autor volá markýze Géra, aby dal lidem sedmdesát tisíc beček, aby se všichni opili, než zahynou. • básnické prostředky: řečnická otázka: …smíme žít? anafora (opakování stejných slov na začátku veršů nebo strof): Sto tisíc nás poněmčili, sto tisíc nás popolštili… 3) Maryčka Magdonova • sociální balada • Tragický příběh dívky, která ztratila oba rodiče a musí se starat o své sourozence, přistižena v panském lese při sbírání dřeva, vedena do Frydku, skončila život sebevraždou - symbol osudu slezského lidu; nový typ sociální balady - s dramatickým konfliktem • Básnické prostředky: Epizeuxis: Na horách, na horách plno je dřeva Personifikace: Krčí se hroby Hyperbola: Bez konce jsou lesy markýze Gera Aposiopese: Maryčko, mrzne a není co jísti … Eufemismus: Pod vozem zhasla Magdonova vdova Metafora: V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla 4) Ostrava • sociální báseň • děj: Vypravěč dlouhou dobu dřel a kopal uhlí, mlčel, ostatní se mu smáli, už nechce mlčet. • Básnické prostředky: anafora: Přijde den, z dolů jde plamen a dým, / přijde den, zúčtujem spolu! hyperbola: Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, / sto roků kopal jsem uhlí… 5) Úspěch • Bezruč pohrdá úspěchem svých básní v Praze, tvrdí, že on jen popisuje skutečný a tvrdý život ve Slezsku, že kdyby si to ti lidé prožili, tak by na tom neviděli nic obdivuhodného. • Báseň má 5 čtyřveršových slok, rým je přerývaný. • Básnické prostředky: Epizeuxis: Ni, ni, já jsem jenom ze Slezska Přirovnání: Kde šel bych jak prostý muž Apostrofa: Deptaný národe

Témata, do kterých materiál patří