Božena Němcová - Babička

spisovná, ale spíše zastaralá čeština (mnoho zastaralých prvků – např.přechodníky); mnoho archaismů
   Stylistická charakteristika textu:

velice bohatý popisný jazyk; propracované popisy i dialogy; občas romantické prvky
   Vypravěč:

vypravěčem je autorka – vnější pozorovatelka děje (-er forma)
   Postavy:

BABIČKA (Magdaléna Novotná): symbol dobra a lásky; moudrá a štědrá; BARUNKA (autobiografické zpodobnění mladé Boženy Němcové), VILÉM, 

JAN a ADÉLKA: babiččina vnoučata; TEREZKA a JAN PROŠKOVI: manželé; rodiče čtyř dětí; Terezka byla dcerou Magdalény Novotné – babičky; 
VIKTORKA: bláznivá dívka; hodila své dítě do splavu; KRISTLA: dívka z místní hospody; HORTENSIE: komtesa, nadaná malířka; KNĚŽNA 

ZAHÁŇSKÁ: sympatická a nepovýšená žena; ZAJÍMAVOST: většina postav je historicky věrná a doložitelná
   Děj:

babička  (Magdaléna Novotná)  dostává od  své  dcery Terezky pozvání do jejich stavení  (na  Staré  Bělidlo -  v panství  kněžny Kateřiny Zaháňské)  → děti 

(Barunka, Vilém, Jan a Adélka) babičku netrpělivě očekávaly → když dorazila, velice se jim  zalíbila → vyprávěla jim  různé příběhy a poučné  historky → 

paralelně  je  vyprávěn  příběh  Viktorky,  dívky,  která  zešílela  z  myslivce,  který  ji  pronásledoval,  běhala  po  lesích,  zpívala  u  splavu  a  od  ostatních  se 

vyčleňovala; nakonec  ji  zasáhl  blesk  →  dívka  Kristla  (jedna  z babiččiných  oblíbenkyň)  se šťastně  vdala  za Mílu → slečna Hortensie  se  měla  vdát za