Druhy sloves

SLOVESA

Slovesa plnovýznamová – nesou význam samostatně – pracovat, běžet

Slovesa neplnovýznamová – potřebují být doplněny slovesy plnovýznamovými

• Slovesa pomocná – být, bývat – přišel bych

• Slovesa sponová – být, bývat, stát se, stávat se – jsou součástí jmenného přísudku se sponou – stal se učitelem

• Slovesa modální (způsobová) – moci, muset, smět, chtít, mít – vyjadřují modalitu (chci spát)

• Slovesa fázová – začít, začínat, přestat, přestávat – vyjadřují fáze děje – začal mluvit, přestalo pršet

Podle mluvnických kategorií:

• Tvary neurčité (infinitivní) – nevyjadřují mluvnické kategorie osoby a způsobu – psát, psal, psán, píšíc, napsav

• Tvary určité (finitní) – vyjadřují mluvnické kategorie osoby a způsobu – píše, piš, je psán

OSOBA A ČÍSLO

1 osoba

Jednotné číslo – já

Množné číslo – my

2 osoba

Jednotné číslo – ty

Množné číslo – vy

3 osoba

Jednotné číslo – on, ona, ono

Množné číslo – oni, ony, ona

Neosobní slovesa: mají jen tvar 3. osoby čísla jednotného, označují přírodní jevy (prší), tělesné stavy (bolí), duševní vjemy (praská)

Autorský plurál – plurál skromnosti – autor nechce zdůrazňovat osobní mínění a užívá 1 osobu množného čísla – domníváme se, že….

Plurál majestatikus – panovník používal pro svou osobu číslo množné, aby zdůraznil svůj význam – My, Karel IV, vzkazujeme…

Vykání – k oslovení jediného příjemce užíváme 2. osobu čísla množného, abychom mu vyjádřili úctu – Paní, posaďte se prosím.

ZBŮSOB

Způsob oznamovací (Indikativ) – skutečnost se pouze konstatuje – jde o děj reálný – psali, píšu, bude psát)

Způsob rozkazovací (imperativ) – děj je chápán jako nutný, jedná se o výzvu, aby byl uskutečněn – nes, tiskni, nesme, neste, tiskněme, tiskněte)

Způsob podmiňovací (kondicionál) – děj je uskutečněný za určitých podmínek, je nereálný – tvoří se pomocí pomocného slovesa být – pracoval bych, pracovali by

ČAS

Čas přítomný (prézens) – děj pobíhá v okamžiku promluvy (nesu, prosíte)

Čas minulý (préteritum) – děj proběhl před okamžikem promluvy (nesl jsem, oni nesli)

Čas budoucí (futurum) – děj proběhne po okamžiku promluvy (bude psát, dopíše)

SLOVESNÝ ROD

Rod činný (aktivum) – jméno v pozici podmětu označuje původce děje – rodiče upravili hřiště

Rod trpný (pasivum) – jméno v pozici podmětu označuje cíl děje – zatímco původce děje není vyjádřen – hřistě se upravuje

• Trpný rod opisný – je tvořen pomocným slovesem být a příčestím trpným – dům je stavěn dělníky

• Rod trpný zvratný – je tvořen plnovýznamovým slovesem, obvykle v 3. osobě, a morfémem se – dům se staví – není zde možné vyjádřit původce děje

SLOVESNÝ VID

Slovesa dokonavá – děj je dokončený, časově ohraničený (doznít, zaznít) – nemohou vyjádřit aktuální přítomnost