SLUHA DVOU PÁNŮ

CARLO GOLDONI (1707-1792) ITÁLIE

Byl proslulý italský spisovatel a dramatik. Působil jako tajemník benátského velvyslance v Miláně, stal se ředitelem divadel v Benátkách i Janově a psal libreta oper.

Narodil se lékařovi a jeho manželce v Benátkách. Byl velmi nadaný a ve svých osmi letech napsal svou první hru pro děti. Díky otcovi podnikání se hodně stěhoval a zameškával studium. Vystudoval práva, ale věnoval se divadlu. Zemřel v chudobě v roce 1792.

Další díla: Kolos, Kavárnička, Poprask na laguně

Kontext doby: moderní směry:

Klasicismus- návrat k antice, 3 jednoty, rozum

Italská komedie- kostýmy, tanec, zpěv, improvizace

Osvícenská literatura- nový způsob myšlení, věda

Preromantismus-city, tajemno, mystika

Spisovatelé téže doby: Moliére, Aristotelés, Josef Dobrovský

SLUHA DVOU PÁNŮ

Rok 1. Vydání: 1753 knižní podoba

Ukázka: PANTALONE: Kdopak jste, kamaráde? Co chcete?

TRUFFALDINO (Pantalonovi): Kdo je ta hezká slečinka?

PANTALONE: Má dcera.

TRUFFALDINO: Těší mě.

SMERALDINA: A k tomu nevěsta!

[VÝSTUP 2, str. 6]

Časoprostor: Benátky v 18. století

Motiv a téma: láska, peníze, spravedlnost, lidská vypočítavost, vrstvy lidské společnosti

Jazykové prostředky: spisovný a hovorový jazyk, zdrobněliny, ironie, cizí slova, přirovnání, personifikace, scénické poznámky

Kompozice: rozděleno chronologický postup, na kapitoly (výstupy)

Literární druh a žánr: drama, komedie (italská)

Typy promluv: dialogy

Postavy:

Klárka- dcera Palatona, zamilovaná, spolehlivá, mladá

Pantalone Agnivorla- spravedlivý, čestný

Silvio- syn doktora, zamilovaný, výbušný, netrpělivý

Beatricie Rasponiová (Frederigo)- převlečená za svého bratra, mazaná, prolhaná, moudrá, ohleduplná

Smeraldina- služebná, drzá, negramotná

Truffaldino- sluha Beatricin i Florindův, prolhaný, vtipný, mazaný, negamotný

Florindo Aretust- snoubenec Beatricie, bojovný, milý, zoufalý

Děj:

Vyslaný sluha Truffaldino šel oznámit příjezd svého pána Frederiga Rasponiho na dvůr Pantalona Agnivorlaho v Benátkách, kde se zrovna zasnoubili Silvio a Klárka. Podle informací Pantalona byl už Klárky nastávající Frederigo po smrti, a tak slíbil svou dceru Klárku Silviovi. Když sluhovi nevěřili, přišla na dvůr Frederigova sestra Beatricie převlečená za svého bratra. Beatricie poznala, že Klárka si Frederiga vzít nechce, a tak ji prozradila své tajemství. Klárka přísahala, že toto tajemství nikomu neprozradí a taky tak učinila. Mezitím, co se na dvoře představovala Beatricie vydávající se za Frederiga, čekal sluha Truffaldino na nádvoří mezi dvěma hostinci. Šel kolem Florindo se svým kufrem se ubytovat do jednoho z hostinců. Opodál potkal Truffaldina a zeptal se ho, jestli mu nechce dělat sluhu. Domluvili se na platu, poslal Truffaldina pro dopisy a tak se Truffaldino stal sluhou dvou pánů. Cestou na poštu potkal Truffaldino svého prvního pána, který ho požádal o dopisy psané pro Beataricii nebo Frederiga. Vyzvedl tři dopisy a odnesl je svému druhému pánovi Florindovi. Avšak jen dva byly pro něj. Jakmile Florindo zjistil jméno adresáta na třetím dopise, zeptal se Truffaldina, komu ten dopis nese. Ten, protože nechtěl prozradit, že má dva pány, si vymyslel, že dopis nese svému kamarádovi. Celou dobu sloužil oběma pánům, aniž by to jeden z nich věděl. Měl s tím spoustu trápení, zmatků a hodně si vymýšlel lži, aby mu na jeho tajemství pánové nepřišli. Až jednoho dne, když dával věci do kufrů každému z pánů, ho vyrušil jeho druhý pán Florindo, a on ve zmatku a spěchu omylem dal podobiznu Florinda z Beatričiného kufru do kufru pana Florinda a dopisy z kufru Florinda do kufru slečny Beatricie. Když se oba pánové dozvěděli o věcech, které nepochází z jejich kufrů, zeptali se každý Truffaldina, jak se to tam dostalo. On si opět vymyslel lež v podobě příběhu, že věci zdědil a že majitel zemřel tragickou nehodou. Beatricie se na místě rozplakala a sundala své přestrojení. Pantalon, který byl opodál to viděl a šel oznámit Silviovi a jeho otci, že si Klárku přece jen může vzít, protože je pan Frederigo žena. Tento samý vymyšlený příběh řekl Truffaldino i svému druhému pánovi Florindovi, když objevil svou podobiznu, kterou daroval Beatricii ve svém kufru. Po slyšení tohoto příběhu se také rozplakal. Beatricie i Florindo šli na nádvoří mezi hostince, kde se chtěli zasebevraždit, protože už neměli pro koho žít. Najednou se koutkem oka spatřili a padli si do náruče. Ještě pořád nevěděli, že měli oba celou dobu stejného sluhu, který za toto jejich trápení mohl. Nakonec zjistili, že Truffaldino byl sluha obou dvou a společně se tomu všichni zasmáli. Silvio si mohl vzít Klárku, Beatricie Florinda a sluha Truffaldino si svou nevěstu také našel. Byla jí služebná pana Pantalona, Smeraldina.