Stařec a moře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Stařec a moře (1952)
Ernest Hemingway
literární druh: epika
literární žánr: dobrodružná novela
čas: není přesně určen, 1. pol. 20. stol. září
prostor: Kuba, rybářská vesnice v okolí Havany
prostředí: chata starce, moře a člun, restaurace Terasa
inspirace: kubánský rybář Guegorio, Hemingwayův přítel, kapitán jachty
hlavní myšlenka:
život chudých kubánských rybářů
opravdovým smyslem lidského života nejsou materiální hodnoty, ale uspokojení
boj člověka s přírodou, vnitřní boj člověka
pověrčivost
lidská statečnost a duševní síla
symbolika:
ryba= cíl, rovnocenný soupeř
moře= představuje žraloky, tzn. zlo, síla přírody
rybolov= překonávání překážek
stařec= symbol lidstva, nezdolnost
jazyková forma:
spisovná, hovorová i obecná ČJ, neužívá vlastní jména – jen obecná: stařec, chlapec, ryba, rybářská terminologie, převažují monology starce, er-forma
kompozice:
kniha není dělená do kapitol, souvislý text
děj je chronologický až na nějaké pasáže, kde stařec vzpomíná (retrospektivní)
čtenář musí využít podtext a některé věci si domyslet
básnické prostředky: metafory, přirovnání, personifikace, slova se symbolickými významy
hlavní postavy:
Stařec Santiago
odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí
samotář, smysl života vidí v rybaření
pro splnění svého cíle udělá cokoli
skromný, chudý, tvrdě pracující, starý, silný, vytrvalý, trpělivý
mladík Manolin
mladý chlapec
oddaný přítel Santiaga
obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce, obdivuje ho, rád s ním jezdí rybařit
DĚJ
Stařec, jménem Santiago, který měl už svá léta, chodíval lovit do Golfského proudu. Chlapec Manoline chodíval s ním, ale protože stařec celé dny nic nechytil, musel chlapec chodit s jiným rybářem, i přesto že nechtěl, poslechl rodiče. I tak chodil chlapec pomáhat starci nosit věci z lodě a povídal si s ním, ráno ho doprovázel ke člunu. Oba si rádi povídali o baseballu. Stařec byl velmi chudý.
Jednou, když by to byl osmdesátý pátý den bez úlovku se rozhodl stařec vyplout časně brzy, cítil, že jeho den, kdy něco uloví, nadešel, chlapec ho doprovodil k moři a rozloučili se.
Stařec pádloval sám na moři ještě před úsvitem. Po pár hodinách čekání z ničeho nic přiletěla fregatka a ponořila se pod hladinu a vylétla zpět a takhle to opakovala, stařec se tedy posunul na místo, kde poletovala fregatka a viděl ze zbarveného moře, že tam může být velká ryba, nahodil další prut. Po chvíli ulovil asi 5 kilového tuňáka.
Stařec si povídal sám pro sebe, také byl velice oddaný rybářským zvykům. Každý květen jedl želví vajíčka na energii a denně vypil hrnek tuku ze žraločích jater. Starci začal škubat prut, chtěl ho vytáhnout, ale neměl dost síly na to, tak doufal, že když se s rybou přetahují, tak že se za chvíli unaví, ale i o čtyři hodiny později se stále přetahovali, že stařec ani neviděl na pevninu, jak byl daleko, ale nehodlal se vzdát. V noci zjistil, že ho ryba táhne na východ. Celou dobu vzpomínal na rybaření s chlapcem, nebo jaké by to bylo mít rádio.