Stařec a moře

Stařec a moře (1952)

Ernest Hemingway

literární druh: epika

literární žánr: dobrodružná novela

čas: není přesně určen, 1. pol. 20. stol. září

prostor: Kuba, rybářská vesnice v okolí Havany

prostředí: chata starce, moře a člun, restaurace Terasa

inspirace: kubánský rybář Guegorio, Hemingwayův přítel, kapitán jachty

hlavní myšlenka:

• život chudých kubánských rybářů

• opravdovým smyslem lidského života nejsou materiální hodnoty, ale uspokojení

• boj člověka s přírodou, vnitřní boj člověka

• pověrčivost

• lidská statečnost a duševní síla

• symbolika:

ryba= cíl, rovnocenný soupeř

moře= představuje žraloky, tzn. zlo, síla přírody

rybolov= překonávání překážek

stařec= symbol lidstva, nezdolnost

jazyková forma:

• spisovná, hovorová i obecná ČJ, neužívá vlastní jména – jen obecná: stařec, chlapec, ryba, rybářská terminologie, převažují monology starce, er-forma

kompozice:

• kniha není dělená do kapitol, souvislý text

• děj je chronologický až na nějaké pasáže, kde stařec vzpomíná (retrospektivní)

• čtenář musí využít podtext a některé věci si domyslet

básnické prostředky: metafory, přirovnání, personifikace, slova se symbolickými významy

hlavní postavy:

Stařec Santiago

• odvážný kubánský rybář s pevnou vůlí

• samotář, smysl života vidí v rybaření

• pro splnění svého cíle udělá cokoli

• skromný, chudý, tvrdě pracující, starý, silný, vytrvalý, trpělivý

mladík Manolin

• mladý chlapec

• oddaný přítel Santiaga

• obětavý, laskavý, nápomocný, má rád starce, obdivuje ho, rád s ním jezdí rybařit

DĚJ

Stařec, jménem Santiago, který měl už svá léta, chodíval lovit do Golfského proudu. Chlapec Manoline chodíval s ním, ale protože stařec celé dny nic nechytil, musel chlapec chodit s jiným rybářem, i přesto že nechtěl, poslechl rodiče. I tak chodil chlapec pomáhat starci nosit věci z lodě a povídal si s ním, ráno ho doprovázel ke člunu. Oba si rádi povídali o baseballu. Stařec byl velmi chudý.

Jednou, když by to byl osmdesátý pátý den bez úlovku se rozhodl stařec vyplout časně brzy, cítil, že jeho den, kdy něco uloví, nadešel, chlapec ho doprovodil k moři a rozloučili se.

Stařec pádloval sám na moři ještě před úsvitem. Po pár hodinách čekání z ničeho nic přiletěla fregatka a ponořila se pod hladinu a vylétla zpět a takhle to opakovala, stařec se tedy posunul na místo, kde poletovala fregatka a viděl ze zbarveného moře, že tam může být velká ryba, nahodil další prut. Po chvíli ulovil asi 5 kilového tuňáka.

Stařec si povídal sám pro sebe, také byl velice oddaný rybářským zvykům. Každý květen jedl želví vajíčka na energii a denně vypil hrnek tuku ze žraločích jater. Starci začal škubat prut, chtěl ho vytáhnout, ale neměl dost síly na to, tak doufal, že když se s rybou přetahují, tak že se za chvíli unaví, ale i o čtyři hodiny později se stále přetahovali, že stařec ani neviděl na pevninu, jak byl daleko, ale nehodlal se vzdát. V noci zjistil, že ho ryba táhne na východ. Celou dobu vzpomínal na rybaření s chlapcem, nebo jaké by to bylo mít rádio.