Staroslovenština

Náboženský jazyk

• staroslověnština byla převážně jazyk náboženský, proto specifika její slovní zásoby odrážejí především tuto oblast.

• jazyk mytologických a básnických výtvorů, který se v ústní podobě u Slovanů vytvořil, nestačil k vyjádření pojmů, které s sebou přinášelo křesťanství, proto bylo nutno staroslověnštinu přizpůsobit doplněním slovní zásoby. To se dělo jednak přehodnocováním významu již existujících slov, jednak (a to mnohem častěji) tvorbou nových slov podle cizích vzorů nebo rovnou jejich přejímáním.

• některá slova byla přejata z latiny nebo románských jazyků, občas germánským prostřednictvím

staroslověnština Rozšíření pravoslavná a katolická církev ve východní Evropě (Rusko, Rumunsko, Srbsko, Bulharsko, Severní Makedonie, dříve též Chorvatsko, Velkomoravská říše aj.) Počet mluvčích vymřelý, ale pravoslavnou a katolickou církví dosud užívaný jako liturgický jazyk Klasifikace

• Indoevropské jazyky

  • Slovanské jazyky

    • Jihoslovanské jazyky

Písmo Hlaholice, Cyrilice Postavení Regulátor není stanoven Úřední jazyk 10. – 16. století – Rusko, rumunské Valašsko a Moldávie