Strakonický dudák aneb hody divých žen

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 1979 (2. vydání tamtéž). Doslov napsal František Kožík, ilustroval Jan Sládek. Počet stran: 113.

Děj se odehrává v Jižní Čechách, okolí Strakonic. Imaginární svět, 1. polovina 19. století

Jazyk a styl

K charakteristice postav je využit i rozdílný jazyk. Postavy skutečného světa mluví hovorovou řečí, kdežto nadpřirozené víly hovoří ve verších. Vocilkova řeč světáka komolí česká slova, jadrná česká řeč plná lidových výrazů postav Kalafuny, Švandy a Dorotky stojí protikladu k neživotnému a strojenému jazyku princezny Zuliky, Alenorose a Alamíra. Kromě pohádkových motivů se v díle objevují vložené písně, tzv. kuplety, které obsahují četné dobové narážky.

Děj je popisován v Er - formě

Okolnosti vzniku díla

Hra vznikala v předrevolučním roce 1847. Ještě před premiérou o ní informoval český i německý tisk, který vzbudil velkou pozornost kritiků. Poprvé byla jeviště realizována dne 21. listopadu 1847 v Královském stavovském divadle v Praze, kde se setkala s nadšenými diváckým přijetím; kladně ji ohodnotil např. i K. Havlíček Borovský

Vliv díla

Strakonický dudák je chronologicky první hrou z řady Tylových dramatických báchorek,

v níž autor vytvořil specificky českou variantu dobově oblíbené pohádkové hry se zpěvy, a tak založil domácí tradici nového typu her, kterému se později věnovali např. J. Zeyer, J. Kvapil, A. Jirásek

Osobní hodnocení

Strakonický dudák je typickým romantickým dílem a moc se mi líbilo. Autor zde velice hezky popisuje lásku mezi Dorotkou a Švandou a také ukazuje na falešnost některých lidí

(např. Vocilka). Líbily se mi také pohádkové prvky – čarovné dudy, lesní panna, ...

Zdroje

• http://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/josef-kajetan-tyl/strakonicky-dudak-aneb-hody-divych-zen.html#axzz531FT7yb0

• Učebnice – Edice maturita (OBSAHY A ROZBORY DĚL (k LITERATUŘE – přehl. SŠ uč.))