Tyl Josef Kajetán-Strakonický dudák_český romantismus

Máj /1836/

• nejvýznamnější Máchovo dílo

• lyricko-epická báseň – čtyři zpěvy, dvě intermezza

• děj básně je skromný – autor chtěl oslavit krásu májové přírody – večer v první májový den sedí Jarmila na břehu jezera a očekává svého milence Viléma – místo něj připlouvá jeho přítel a přináší jí zprávu, že Vilém bude popraven pro zavraždění svého otce, kterého však neznal. Vilém byl v mládí vyhnán z otcova domu, dal se mezi loupežníky a jako „strašný lesů pán“ zabil svého otce- svůdce své milenky. Za to má být druhý den popraven. Vilémův přítel odjel, Jarmila se vrhla do jezera.Vilém je ve vězení a uvědomuje si, že prožívá poslední noc svého života. Rozjímá o záhadách života, přemýšlí o věčnosti, o smrti, o posmrtném životě. Druhý den se radostně probouzí celá příroda, z města však vychází průvod odsouzencem, který je zanedlouho popraven / tělo lámáno, hlava je vztyčena na kůl /. Po letech cestuje básník tímto krásným krajem a jeho kůň se zastaví na místě, kde byl Vilém popraven. Na kůlu je ještě jeho lebka a hledí do kraje – básník se ptá na Vilémův osud, lituje jeho ztraceného života, zasteskne si nad vlastním mládím, připadá mu, že jeho osud je podobný osudu hrdiny.

Božena Němcová /1820-1862/

Babička /1855/

• byla napsána v době, kdy Němcové umírá syn Hynek. Popudem ke vzniku knihy byly vzpomínky na dětství v Ratibořickém zámku a na milovanou babičku.

• Na Staré Bělidlo k Ratibořicům se z Vídně přestěhovala Proškova rodina /Jan, Terezka a děti/. Terezka hned psala své matce /do Olešnice ve Slezsku/, aby jim přijela pomáhat s domácností. Babička přijela, ujala se hospodářství – vše vedla postaru – dbala, aby vnoučata byla pořádná, zbožná, chodila s nimi do myslivny, do mlýna, do lesa. Vypravovala jim pohádky. Jednou se při procházce sešli s paní kněžnou – ta je pozvala do zámku. I kněžna si babičku oblíbila pro její dobrosrdečnost a prostotu. Měla ji ráda i schovanka paní kněžny Hortenzie. Babička poznala příčinu jejího trápení – láska k malíři. Malíře si nakonec vzala, ale brzy zemřela. Paní kněžna se po dvou letech vrátila z Itálie s Hortenzininým synkem. Kniha končí klidnou smrtí babičky – všichni, kdo ji měli rádi, jsou jí nablízku .

• Němcová zidealizovala postavu babičky – viděla sice realisticky problémy tehdejšího světa, ale chtěla zdůraznit, že mravní síla, charakterová čistota musí zvítězit nad sobectvím a negativními vlastnostmi.

• Dílo vyniká především krásou lidového jazyka.

Literární styly

Tragédie (z řec. tragóidiá – zpěv kozlů, tragos – kozel, óidé – zpěv) je forma dramatu s vážným obsahem. Hrdina se obvykle dostane do neřešitelného konfliktu s vlastním osudem, v marném boji následně podléhá a je dohnán k záhubě.