V. Dyk - Krysař

Krysař

Viktor Dyk

O autorovi

Byl to básník, politik, novinář a politik.

Narodil se 31. prosince 1877 v Pšovce u Mělníka. Studoval na gymnáziu v Praze (učil jej také Alois Jirásek), poté nastoupil na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Věnoval se novinařině, pracoval v Lumíru, zároveň byl politicky činný.

Za první světové války se účastnil protirakouského odboje, za své psaní byl dokonce vězněn ve Vídni (1916 – 17). Byl velmi nacionalisticky orientovaný, stal se také kritikem tzv. hradní politiky (způsobu vlády TGM, E. Beneše a dalších). Od roku 1920 byl poslancem Národního shromáždění, od roku 1925 do své smrti senátorem.

Jeho žena Zdenka Hásková, kterou si vzal v roce 1928 po více než dvacetileté známosti, byla také spisovatelka.

Zemřel 14. 5. 1931 v Jugoslávii na infarkt.

Dílo

Do skupiny anarchistických buřičů byl přiřazen na základě několika básnických děl.

Příklady:

Poezie

• A porta inferi (lat. Od brány pekelné; raná subjektivní lyrika – hodně osobní, řeší své vnitřní problémy, konflikty; prvky dekadence, anarchismu, buřičství) 1897

• Satiry a sarkasmy (jednoduchá, prvoplánová satira glosující tehdejší politické dění) 1905

• Milá sedmi loupežníků (lyrickoepické, baladický příběh; části postavené na folkloru, lidové slovesnosti; nejvíce anarchistické dílo Viktora Dyka) 1906

• Válečná tetralogie (čtyři básnické sbírky vzniklé kolem období první světové války; nacionalismus, víra v národ, v samostatnost, vyzývání k odvaze)

  • Lehké a těžké kroky, 1915

  • Anebo, 1917

  • Okno (velmi známá báseň Země mluví, promluva země – matky ke svým dětem) 1921

  • Poslední rok, 1922

• Devátá vlna (melancholické, předtucha smrti) 1930

Próza

• Nejznámější je novela Krysař (krysař přišel do města vyhubit krysy; když nedostal zaplaceno, nepošle město do záhuby jen kvůli tomu, že se zamiloval do měšťanky Agnes; když ona spáchá sebevraždu, ztrácí smysl života a odvede celé město do propasti (vč. sebe)) 1915

Drama

• Zmoudření Dona Quijota (tragédie o pěti dějstvích, volné zpracování Cervantesova románu) 1913

Krysař v kontextu

Dobová literatura

• Zařazen uměle mezi tzv. anarchistické buřiče

• Nacionalistický

• Skupina anarchistických buřičů je uměle vytvořené označení pro autory, kteří na přelomu 19. a 20. století tvořili se shodnými znaky. Většinou vyjadřovali své zklamání nad něčím, vyzývali ke změně, chtěli svobodu. Sdružovali myšlenky anarchismu, antimilitarismu, civilismu a vitalismu. Každý z autorů anarchistických buřičů má pouze určitá díla s danými znaky, většinou ve své dřívější tvorbě, později se odvrací.

• Stanislav Kostka Neumann (Kniha mládí a vzdoru; později přírodní lyrika a hlavně socialistická poezie – Rudé zpěvy); Fráňa Šrámek (Života bído, přec tě mám rád; později vitalismus (= oslava života) a přírodní lyrika – Splav, Stříbrný vítr); František Gellner (Po nás ať přijde potopa!; Radosti života – osobní zpověď, autor lyrickým hrdinou s různými podobami); Vladimír Vašek – Petr Bezruč (Slezské písně – sbírka obsahuje kromě anarchistických básní také básně se sociální tématikou a básně národnostní, vlastenecké)