Osud člověka
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Osud člověka (1957)
Michail Šolochov
literární druh: epika
literární žánr: novela
literární forma: próza
doba a místo: vypravěč vypráví r. 1946 - vypráví události, které se udály od r. 1929-1946, Německo a Rusko
hlavní myšlenka: snaha autora poukázat na osobní příběhy válečných zajatců, kteří se vrátili z války a byli nějak postiženi
téma díla: vliv války na normálního člověka, zničující důsledky a traumata války, tragické zkušenosti
motivy: manželský život, odchod do války, zajetí, zklamání, vypořádání se s životní situací
jazyková forma:
spisovný jazyk, bez nářečí
zastaralé výrazy:
lamentovat=truchlit, litovat
pramice=loď
onuce= nebo také ovinky či zavinovačky jsou pruhy látky omotávané kolem chodidel a případně i lýtek, předchůdce dnešních ponožek
kněžiště čili presbytář, někdy též chór= část prostoru křesťanského kostela či katedrály, která je vyhrazena kněžím
lágr=hovorově koncentrační tábor
kulaky= bohatí sedláci, lze také myslet jít pracovat na kulaky, jako pracovat pro bohaté sedláky
agitace= veřejné, hromadné i individuální, někdy i násilné, přesvědčování lidí pro určitý program, cíl či konkrétní úkol apod.
francouzák=automobilový klíč
divize=vojenství
demobilizace= odvolání vojáka z fronty
nadávky: tažné hovado, lotr jeden
germanismy: rajch – Reich = Velkoněmecká říše
2 vypravěči v ich-formě, na začátku vypravuje sám autor, pak přebírá roli vypravěče Andrej Sokolov, který vypráví svůj příběh
kompozice:
kdybychom to chtěli dělit, tak na začátku chronologická, ale při změně vypravěče se kompozice mění na retrospektivní, ovšem jako celkové dílo se uvádí chronologické
rámcová kompozice, 2 vypravěči v ich-formě
a) vyprávění rámující: vyprávění vypravěče – muže, který na jaře 1946 cestuje, u přívozu na rozvodněné řece se setká s Andrejem Sokolovem a dají se do řeči (postupuje chronologicky)
b) vyprávění rámované – dvouhodinové vyprávění Andreje, prožitky z let 1929-1946
hlavní postavy:
Andrej Sokolov
slušný a poctivě pracující člověk, kterého nesmazatelně poznamenala válka
je jasné, že za žádné tragické životní osudy nemohl
odvážný, obětavý, silný, statečný, spravedlivý, nevzdává se, srdečný
jediná jeho snad špatná vlastnost – zlozvyk- vodka, kterou pije každý den
ani po všech ránách, které mu život dal, se nevzdává a vezme si k sobě chlapce, který přišel o rodiče
Poutník
sám autor, který v příběhu slouží pouze jako posluchač
Irina – manželka Andreje
hodná, miluje svého manžela i děti
vyrůstala v dětském domově
Anatolij, Nastěnka, Oluška – děti Andreje
Müller Kommandant – velitel v koncentračním táboře
Děj
Vypravěč cestuje do vzdálené vsi (60km), cestou přebrodí řeku a na druhém břehu potkává bývalého vojáka, řidiče jako on, s asi šestiletým chlapcem. Společně čekají na pramici (=loď) a voják – Andrej Sokolov zatím vypráví o svém životě.