BAROKNÍ LITERATURA

Maturitní otázka číslo 5

BAROKNÍ LITERATURA

JAN ÁMOS KOMENSKÝ

PAVEL SKÁLA ZE ZHOŘE

PAVEL STRÁNSKÝ ZE ZÁPSKÉ STRÁNKY

JIŘÍ TŘANOVSKÝ – TRANOSCIUS

JAN JIŘÍ HARANT Z POLŽIC A BEZDRUŽIC

BEDŘICH BRIEDEL

ADAM MICHNA Z OTRADOVIC

FELIX KADLINSKÝ

BOHUSLAV BALBÍN

TOMÁŠ PEŠINA Z ČECHORODU

JAN FRANTIŠEK BECHOVSKÝ

VÁCLAV JAN ROSA

JIŘÍ KONSTANC

JAN KOŘÍNEK

JAN HAMMERSCHMIDT

JIŘÍ PLACHÝ

JAN LIBERTIN

MATĚJ KOPECKÝ

VÁCLAV KOCMÁNEK

JIŘÍ VOLNÝ

FRANTIŠEK JOSEF VAVÁK

„Česká pastorela“

„Selské otčenáše“

„Maréna a Kedrota“

„Satira na čtyři stavy“

„Sprosťák“

„Verše o perníkářství“

- baroko pochází ze Španělska, ze slova „barroco“ (nepravidelná perla), vzniklo v polovině 16.století a dále se

šířilo do Evropy, k nám kolem roku 1620

- zaniklo asi v polovině 18.století, u nás fungovalo od roku 1620 do roku 1770 (kdy začíná NO)

- situace v Evropě:

krize, turecká expanze, soupeření monarchie o moc - války (u nás 30letá válka)

epidemie, nemoci, nejistota lidí, hlad a bída

lidé začínají pochybovat o člověku, jeho vznešenosti

• pocity vlastní slabosti, lidé hledají záchranu u Boha – roste moc církve (v jistém smyslu návrat ke

středověku)

- znaky baroka:

nedůvěra v rozum, naopak důvěra v city, fantazii a v Boha

odvrácení od reality, příklon k vlastnímu nitru

mysticismus

monumentalita, patetičnost – ohromení člověka (citový vypjatost, bombastičnost)

kontrast (Bůh x ďábel, světlo x stín)

mystérium smrti (námět smrti přitahovala umělce)

- literatura se vrací ke středověkým žánrům (legenda, traktát, duchovní píseň)

- užívání symbolů, metafor (vrstvení), alegorie

- dlouhá souvětí, popisnost

- lidové baroko – důležitý folklór, životnější

- u nás bitva na Bílé hoře roku 1620 (katolíci X protestanti)

- porážka protihabsbursky a protikatolicky smýšlejících lidí

- 1627 – Obnovené zřízení zemské – němčina je zrovnoprávněna s češtinou, jediným náboženstvím, které je

povolené je katolictví, emigrace nekatolíků (především inteligence)

- téměř zaniká česky psaná literatura

- barokní literaturu můžeme rozdělit na:

Exulantská (nekatolíci mimo naše území, J.A. Komenský, žili většinou v Německu a Polsku)

Domácí (ti, kteří zůstali, literatura katolická a prohabsburská)

Exulantská literatura

JAN ÁMOS KOMENSKÝ (1592 – 1670)

- jedna z nejdůležitějších osobností, latinsky „Comenius“

- narodil se pravděpodobně v Nivnici (na jižní Moravě) v českobratrské rodině, jeho otec byl rychtářem (ten se

narodil ve vesnici „Komňa“)

- vystudoval dvě nejvýznamnější univerzity v Německu

- po návratu domů působil jako učitel a kněz Jednoty bratrské

- po roce 1620 se skrýval a poté emigroval do Polska, do Lešna, pobýval několik let v Anglii – kam byl pován

parlamentem, aby založil „Akademii věd“

- byl i ve Švédsku, Maďarsku a Holandsku (v Naardenu je pochován)