Zbabělci

Zbabělci

Josef Škvorecký

Základní informace:

• LT druh: epika

• LT žánr: román psaný jako deník

• Doba: 4. 5. Do 11. 5. 1945, jeden týden života od pátku do pátku

• Místo: Kostelec (Náchod)

• Vyprávěč: ich forma

Kompoziční postupy:

• Chronologické

• Květnová revoluce

• Každý den je jedna kapitola (celkem 8 kapitol, poslední dny války)

• Popisné pasáže se prolínají s úvahovými a s dramatickými situacemi, kterých se Danny osobně účastní

• Dialogy s krátkými replikami

• Banalita dialogů – mluvení o ničem jako v reálném životě

• Důraz kladen na vnitřní život vypravěče

Jazyk:

• Hovorová i nespisovná čeština

• Občas vulgarismy především v dialozích

• Anglicismy – mládež vzhlížela k angloamerické kultuře

• Postavy charakterizovány jazykem, kterým mluví: angličtí vojáci anglicky, francoužští francouzsky

• Odlišena spisovná němčina německých vojáků a počeštělá němčina Čechů

Myšlenka, motivy díla:

• Druh světová válka, protifašistický odboj, květnové povstání, osvobození Rudou armádou

• Láska, na svou dobu i výrazná erotičnost

• Jazz – symbolizuje svobodný a ničím neomezovaný život

• Páskovství – frajeřina mladých kluků, jejich postoj k revoluci

Hlavní postavy:

Danny Smiřický

• mladý student gymnázia

• upřímný a bystrý, ale nerozvážný naivní mladík

• má velké ideály a je rád, že mu je válka nesebrala

• miluje jazzovou hudbu

• zapojuje se do veřejného života s představou stát se hrdinou

• chce oslnit Irenu, kterou chce získat

• konec války je pro něho symbolem nového začátku v jeho životě – končí etapa středoškolských studií a začíná etapa velkých nadějí a snů

starší generaci vnímá jako generaci zbabělou, která se projevila pozitivně až na konci války – každý si chtěl očistit revolucí v Kostelci své špatné svědomí- Danny a jeho kamarádi sledují, jak se mění lidé v době, kdy strach z fašismu opadl – ti ,kteří celou válku nedělali nic, najednou ve jménu svobody vyvěšují vlajky, strhávají německé nápisy,….

Irena – krásná, Danny je do ní zamilovaný

Děj:

• Danny Smiřický se stane přímým účastníkem závěrečných bojů ve svém rodném městě Kostelec. Válka se ho do té doby nijak významně nedotkla – studoval gymnázium, miloval jazz. S kluky měl jazzovou kapelu, v níž hrál velmi dobře na saxofon. Rodina byla pro něho bezpečím a zázemím.

• Snil o tom, že jednou potká svou osudovou lásku, třeba v Praze na studiích.

• Miloval Irenu, nádhernou dívku, ale ona už rok chodila se Zdeňkem Pivoňkou, kterého za to Danny z duše nenáviděl.Když začala ve městě revoluce, představoval si, jak by bylo fajn, kdyby ho spatřila v Irena v boji proti fašistům nebo při nějakém hrdinském činu. Všemožně se o to snažil a nechal se dokonce naverbovat do místní nově vzniklé domobrany. Stal se členem hlídky a měl kontrolovat dodržování místního pořádku a pak dokonce dodržování vyhlášeného stanného práva.

• Jeho nadřízeným se stal pan doktor Bohadlo a on s kluky Bennem Mánesem, Harýkem a dalšími zakusil, co je to vojenský řád a disciplína.

• Jeho kamarád Přemek byl dokonce pro „vzpouru“ zajat a dva dny vězněn ve sklepě, jelikož nechtěl odevzdat zbraň.. Byl to mladý snílek, jako mnoho jiných kluků, do všeho moc hrrrrr a měl představu, že „revoluce“ se musí dělat jedině se zbraní v ruce.

• Danny se vždy večer vrátil rád do kruhu bezpečí své rodiny, pod peřinou pěkně v teple pak snil o tom, jaký z něho bude hrdina a hlavně, jak zapůsobí na Irenu.

• V posledních dnech války, když se ještě bojovalo také v Praze, se střetla zubožená německá armáda s Rudou armádou. V Kostelci se tedy střílelo a Danny se poprvé setkal s tím, co válka dokáže. Na náměstí před zraky mnoha lidí byla zabita krásná mladá paní Vašáková – vykrvácela cestou do nemocnice.

• V bojích za městem před Dannyho očima zemřel jeho kamarád Hrob. Danny viděl, jak ho zasáhla střela z automatu a jak se svalil na zem s roztaženýma nohama i rukama.

• On měl štěstí a věřil, že mu osud přál hlavně kvůli Ireně, aby se jí mohl pochlubit a získat její přízeň.

• Od svého kamaráda se nechal vyfotografovat s automatem v ruce a poprosil ho

• o 6 fotografií – chtěl se s nimi chlubit a rozdávat je, jednu chtěl dát také Ireně.

• 9. května 1945 do Kostelce dorazila Rudá armáda. Tak si ji Danny tedy ve své fantazii nepředstavoval, špinaví a unavení vojáci přijeli na koních, nebo šli zablácení a otrhaní pěšky. Jak diví se hnali přes náměstí a neměli vůbec ponětí o tom, že tady ve střední Evropě se lidé chtějí vrátit zase ke svobodě, k demokracii a žít po svém….Přesto je Danny obdivoval, vyzařovala z nich obrovská síla a odvaha…

• Na náměstí při přehlídce Rudé armády a oficiálním uvítání se v Kostelci naposledy také střílelo - zfanatizovaný německý mladík Kurt Schnobel z okna svého domu začal střílet z kulometu, ale Rusové ho brzy zneškodnili a vyhodili z okna dolů. Letěl jak hadrový panák a dopadl na zem se žuchnutím. Danny viděl, jak lidé do něho kopají. Byl už dávno mrtvý…Zbabělost se ale projevuje přesně tak, když se mi nemůže nic stát, jsem hrdina a kopnout si je „hrdinský čin“

• Na náměstí v jedné vitríně při té uvítací slávě byli na fotografiích vystaveni všichni ti,

• kteří se povstání proti Němcům zúčastnili. Na jedné z nich, hned v první řadě, našel svou fotografii také Danny a pod ní byl nápis „Obránci vlasti.“ Dostal hrozný vztek –tohle nechtěl…..chlubit se s fotografií, to si vysnil, ale „viset“ někde jako idiot….to ho rozčílilo. Věděl, že si kluci z něho budou utahovat. Pak si ale vzpomněl na Irenu…Byl do ní bláznivě zamilovaný, ale jinak než dospělý muž – byla to láska tělesná, trýznivá

• a mučivá. Dannyho lákalo Irenino tělo, nepochopil, proč se nechce Irena milovat i

• s ním, proč lpí na věrnosti- vždyť chtěl po ní pouze to, aby se s ní miloval a aby ho

• tolik nemučila svou odmítavostí. Téměř se mu podařilo jednou Irenu „k hříchu“