ZE ŽIVOTA HMYZU - ČAPEK

Ze života hmyzu

KAREL ČAPEK (1890 – 1938)
- český prozaik, dramatik, žurnalista a překladatel
- byl navrhován na Nobelovu cenu
- narodil se v rodině lékaře
- studoval filosofii v Praze, Brně a Paříži
- po získání doktorátu působil jako vychovatel v rodině Lažanských
- pracoval v redakci národních listů a později v Lidových novinách
- byl dramaturgem a režisérem ve Vinohradském divadle
- založil pražskou pobočku PEN a stal se jejím prvním předsedou
- vystupoval proti fašismu
- po mnichovské dohodě odmítl emigrovat do Anglie

LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT
česká meziválečná próza – demokratický proud
- 30. léta 20. století
- autoři nazýváni pragmatisty (směr, jehož pravdou je skutečnost a zkušenost)
- autoři stojí na straně demokracie první republiky , obhajují lidství
- spjati s lidovými novinami
- založení Osvobozeného divadla s častým tématem politické satiry
- Bass, Poláček

- proudy doby – ruralismus (Čep, Knap, Křelina, Renč)
– imaginativní proud (Vančura, Konrád)
– sociální próza (Olbracht, Majerová, Nový)
– psychologicky laděná próza (Havlíček, Hostovský, Řezáč)

- Továrna na Absolutno – fejetonový román
– satira proti institucím, církvi, fanatismu, nacionalismu a násilí

Eduard Bass (1888 – 1946)
- Klapzubova jedenáctka – moderní pohádka
- Cirkus Humberto – román

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA
- literární žánr – alegorická komedie
- literární druh – drama
- literární forma – próza
- literární směr – realismus
– Čapek nahlíží na realitu z více stran (pravda má více podob)
– pochybnosti a politických a filosofických systémech (odraz v dramatu)

JAZYK
- spisovný jazyk
- krásný a plynoucí jazyk, který podtrhuje myšlenky
- dialogy postavené tak, aby se dalo snadno číst mezi řádky
- šišlání slimáků dokresluje atmosféru
- jepičí zpěv má nádherný a básnický styl

KOMPOZICE
- předehra, 3 dějství a epilog
- krátké epizody pozorování hmyzu, které spojuje motiv poutníka a kukly, která se na konci promění v njepici
- vypravěč zde není, jedná se o drama

- rok vydání – 1922
- prostředí díla – ne blíže specifikovaný les/louka
- tematika – radost z utrpení druhého, snaha o ovládnutí druhých
- motiv – smrt, spánek, tulák
- inspirace autora – tehdejší společnost

- jméno díla – podle stereotypního života hmyzu
- adaptace – opera a divadelní hra

MYŠLENKY DÍLA
- poukázání a kritizování špatných vlastností tehdejší společnosti
- autoři nechtěli podat obraz skutečných lidských charakterů, ale spíše chtěli předvést některé lidské nvlastnosti
- kritický pohled na soudobou společnost, ve které vztahy určují sobecké zájmy
- kritika individualismu
- úmyslně vybrali negativní vlastnosti a zveličili je = satira

KRITIKA A VLIV DÍLA
- dílo bylo kritizováno za pesimismus
- vytýkání porušování zásad dramatu (blíží se k revui)

HLAVNÍ POSTAVY
- motýli – znudění, flirtují se všemi, lichotiví až podléhaví, povrchní, pokrytečtí, posmívají se
– ukatují lidskou poživačnost, která se nepřipouští vážné problémy
– v hovoru užívají klišé, přelétavost
– Iris, Felix, Viktor, Otakar, Clythia

- kukla – kritika individualismu
– když se kukla rodí, prohlašuje, že přináší něco velikého, ale než stačí cokoliv udělat, zemře

- mravenci – touha po moci, chtějí ovládnout svět, který pro ně představuje cesta mezi dvěma stébly n – malost lidstva oproti celému vesmíru, strojovitost
– mechaničnost neberou v potaz jedince

- slimáci – žijí si svým obyčejným životem, život ostatních neřeší
– šišlají, což působí komicky a zároveň člověku připadá, že jsou skuteční